Moldavsko se po nedělních parlamentních volbách 2025 zřetelně přihlásilo k evropské budoucnosti. Proevropská strana Akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala podle výsledků volební komise 50,03 % hlasů a udržela si většinu ve 101členném parlamentu. Jak napsal The Guardian, výsledek je vnímán jako klíčový test, zda země s 2,4 milionu obyvatel zůstane na cestě k Evropské unii, nebo se znovu přikloní k Moskvě.

Zákazy proruských stran a volební manipulace

Volbám předcházela dramatická kampaň poznamenaná obviněními z masivního ruského vměšování. Podle Reuters moldavské úřady odhalily, že Moskva nalila miliardy dolarů do proruských stran, využívala propagandu a dokonce najímala pravoslavné kněze, aby vybízeli věřící k odmítnutí PAS.

Krátce před hlasováním navíc volební komise zakázala dvě významné proruské formace kvůli neprůhlednému financování. Tento krok vyvolal ostré reakce opozice a kritiku z Moskvy, která obvinění z vměšování označila za „nepodložená“ a „protiruská“.

Sanduová jako tvář evropského směřování

Maia Sanduová, bývalá ekonomka Světové banky, postavila svou prezidentskou kariéru na boji s korupcí a na orientaci Moldavska směrem k EU. V roce 2024 prosadila referendum, v němž občané těsně schválili zakotvení evropské integrace do ústavy. Její projev při hlasování v Kišiněvě ukazoval, jak osobně volby vnímala: „Moldavsko je v nebezpečí a potřebuje pomoc každého z vás. O budoucnosti rozhoduje váš hlas, ne hlasy koupené.“

Diaspora rozhodla

Velkou roli sehrála moldavská diaspora, která tradičně podporuje proevropské strany. Hlasování v zahraničí však provázely falešné bombové hrozby a kybernetické útoky na volební systémy, jak informoval Sanduové poradce Stanislav Secrieru. I přes tyto incidenty se podařilo volby dokončit, a to s rekordní účastí voličů mimo vlast.

Reakce opozice a Ruska

Bývalý prezident Igor Dodon, lídr proruského vlasteneckého bloku, dosáhl jen 24,26 %. Po zveřejnění výsledků obvinil vládu z volebních podvodů a vyzval k protestům před parlamentem. Moskva označila zákaz proruských stran za „politicky motivovaný“ a pokračuje v poskytování útočiště oligarchovi Ilanu Shorovi, který je pod sankcemi EU i USA a je považován za klíčového aktéra destabilizačních kampaní.

Evropa s úlevou, ale problémy přetrvávají

Brusel a další evropské metropole výsledek vítají. Jak upozornil západní diplomat citovaný Guardianem, jde o „malou zemi s obrovskými důsledky pro bezpečnost Evropy“. Moldavsko je sevřeno mezi Rumunskem a válkou zmítanou Ukrajinou a jeho stabilita má strategický význam.

Sanduovou však čeká složité období. Inflace zůstává vysoká, hospodářský růst slabý a emigrace pokračuje. Největší výzvou bude udržet podporu obyvatel nejen v Kišiněvě, ale i v proruských regionech, jako jsou Gagauzie či Podněstří, kde Rusko stále drží asi 1500 vojáků.

gnews.cz - GH