Proti sobě nyní stojí euro a dolar. Fed bude snižovat úrokové sazby výrazně pomaleji než ECB

Německý automobilový gigant Volkswagen oznámil konkrétní plány na uzavření několika svých výrobních závodů v Německu. Německý odborový svaz automobilky Volkswagen doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zákonitě se Německo ocitlo také v politické krizi, když se rozpadla vládní koalice vedená kancléřem Olafem Scholzem.

Na Německo se navíc vytahuje i český premiér Fiala, který do čtyř let slibuje vyrovnání českých a německých platů. (Pravděpodobnost tohoto scénáře odhadujeme tak na 0,001 %.) Navzdory těmto ekonomickým a politickým turbulencím evropští politici nadále zarputile trvají na Green Dealu a nechtějí si vymluvit dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Tudíž řadě evropských podniků už dnes náklady přerůstají přes hlavu. Snadno se tak může stát, že roku 2050 se nedožije víc než polovina dnešního evropského průmyslu. A do toho ruský prezident V. Putin hrozí světovou válkou zemím, které dodávají zbraně Ukrajině.

Zatímco evropští politici dál neustupují ze svých zelených pozic, tak mezi centrálními bankéři přeci jen vidíme pnutí. Čím víc se blíží příští zasedání Evropské centrální banky, které je na programu 12. prosince, tím víc reprezentanti centrální banky mění svou rétoriku. Ještě před začátkem letních prázdnin byla hlavní obavou centrálních bankéřů v eurozóně setrvačná inflace. Po návratu z dovolených si konečně všimli, že nejen ve stagnujícím Německu, ale i v dalších zemích eurozóny jaksi postrádáme ekonomický růst.

Najednou se Evropská centrální banka začíná bát, aby své úrokové sazby nenechala posazené příliš vysoko. Tím by totiž mohla zadusit i ten nepatrný ekonomický růst, který zbyl v jednotlivých zemích eurozóny. Evropská centrální banka si musí dát pozor, aby při změně svého směřování nezaspala podobně jako na přelomu let 2021 a 2022. V té době už jednoznačně sílily inflační tlaky. Jenže Evropská centrální banka v té době dlouho držela úrokové sazby u nuly s výmluvou, že prudký nárůst inflace má pouze přechodný charakter. Nakonec tempo inflace v eurozóně kulminovalo až na úrovni 10,6 %.

Na říjnovém zasedání se ukázalo, že si Evropská centrální banka už nepotřebuje dávat pauzu v procesu snižování úrokových sazeb. Její depozitní sazba tehdy klesla na 3,25 %. Vše nasvědčuje tomu, že další snižování úrokových sazeb se v eurozóně nebude odkládat. K tomu přispěje i dění za oceánem. Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách a očekávané zavedení dovozních cel ještě víc zchladí ekonomický růst v eurozóně. Řidičskou hantýrkou se Evropská centrální banka pokusí v brzké době podřadit na neutrál. No a neutrální úroveň sazeb se nachází v případě Evropské centrální banky u 2 %. Tam by sazby Evropské centrální banky mohly poklesnout už do poloviny příštího roku.

Proti sobě nyní stojí euro (jako měna eurozóny) a dolar (jako měna USA). Zatímco úrokové sazby Evropské centrální banky půjdou rychle dolů, v USA tomu tak nebude. Zavedení dovozních cel do USA více či méně nafoukne inflační tlaky v americké ekonomice. To bude Fed brzdit v procesu snižování úrokových sazeb. Dál ale platí, že bude hodně záležet, koho si Trump nominuje do nové vlády. Trump si na post ministra obchodu ve své vznikající vládě zvolil miliardáře Howarda Lutnicka, který dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Lutnick prohlásil, že cla jsou skvělý nástroj, který má prezident k dispozici. Od něho, ač člověka z byznysu, se tedy nedá čekat, že bude brzdit protekcionistickou politiku D. Trumpa. Fed bude z obav z nárůstu inflačních tlaků snižovat úrokové sazby výrazně pomaleji než Evropská centrální banka. Dolar se obchoduje u hladiny 1,040 USD/EUR. Krátce se ale dotknul hladiny 1,033 USD/EUR. V té době byl nejsilnější za poslední dva roky. Narůstající úrokový spread dolaru proti euru americkou měnu potlačí za dalšími zisky.

Koruna dnes měla nakročeno k oslabování, ale nakonec stáhla své ztráty. Nyní se obchoduje u hladiny 25,34 CZK/EUR. Zatímco český akciový index PX dnes roste o 0,4 %, slovenský index SAX stagnuje.

Jiří Cihlář, Markéta Šichtařová

Eurodeník 22. 11. 2024 Next Finamce s.r.o. Nextfinance.cz

AUDIO podobu naleznete zde

ILUSTRAČNÍ FOTO – Xinhua/Shan Weiyi