Trump v nejdelším projevu o stavu Unie vyhlásil „historický obrat“ a ostře zaútočil na demokraty

Americký prezident Donald Trump vystoupil v úterý večer s historicky nejdelším projevem o stavu Unie a před Kongresem prohlásil první rok svého druhého funkčního období za výrazný úspěch. Více než dvouhodinové vystoupení se neslo v triumfálním duchu, zároveň jej však provázely protesty demokratických zákonodárců, ostré výměny názorů i přetrvávající nízká podpora veřejnosti, upozornil The Guardian.

Prezident hovořil v době, kdy se Spojené státy připravují na listopadové volby do Kongresu a průzkumy ukazují slabší důvěru voličů v jeho vládu. Podle aktuálních šetření hodnotí jeho působení pozitivně méně než 40 procent Američanů, přičemž kritika se soustředí především na ekonomickou situaci a imigrační politiku.

Trump ve svém projevu opakovaně tvrdil, že zemi obnovil po vládě svého předchůdce Joe Bidena a že Spojené státy zažívají „obrat pro celé generace“.

Zdůrazňoval hospodářské kroky své administrativy, avšak představil jen minimum nových legislativních plánů. Oznámil například vznik iniciativy proti podvodům, kterou má vést viceprezident JD Vance, a hovořil o opatřeních na ochranu domácností před rostoucími náklady na elektřinu spojenými s rozšiřováním datových center.

Atmosféra v sále byla napjatá. Část demokratických zákonodárců demonstrativně odešla, jiní drželi protestní transparenty nebo prezidentovi přímo oponovali. Kongresmanka Ilhan Omarová během projevu obvinila prezidentovu imigrační politiku ze smrti amerických občanů při zásahu bezpečnostních složek v Minnesotě. Demokratický senátor Mark Warner později uvedl, že jednací sál opustil, protože odmítal dále poslouchat „hodiny nepravdivých tvrzení“.

Napětí se dotklo i vztahů mezi Bílým domem a Nejvyšším soudem. Několik jeho soudců bylo přítomno přímo v sále krátce poté, co soud omezil prezidentovu možnost zavádět cla prostřednictvím exekutivních pravomocí. Trump rozhodnutí označil za „zklamání“, kritika však byla výrazně mírnější než jeho výroky na adresu demokratů, které opakovaně nazval „šílenými“.

Zahraniční politice věnoval prezident jen omezený prostor. Připomněl rostoucí napětí s Íránem a uvedl, že dává přednost diplomatickému řešení, zároveň ale zdůraznil, že nikdy nedovolí této zemi získat jadernou zbraň. Konkrétní kroky své administrativy však blíže nepředstavil.

Významnou část projevu tvořily symbolické momenty a hosté v galerii Sněmovny reprezentantů. Prezident ocenil olympijské vítěze, vojáky i veterány a jednomu účastníkovi korejské války osobně udělil Medaili cti. Zmínil také operaci zaměřenou na dopadení venezuelského prezidenta Nicolás Maduroa, při níž byl zraněn americký pilot.

Demokraté reagovali takzvaným „tichým odporem“ a většinu projevu odmítali tleskat. Oficiální reakci opozice přednesla guvernérka Virginie Abigail Spanbergerová, která prezidentovu politiku ostře kritizovala a položila divákům otázku, zda prezident skutečně pracuje v jejich zájmu.

Projev tak ukázal dva odlišné obrazy Ameriky: zatímco Trump prezentoval období návratu síly a úspěchu, politická realita ve Washingtonu naznačuje hluboké rozdělení společnosti před klíčovými volbami, které mohou rozhodnout o dalším směru americké politiky.

gnews.cz – GH