Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii a prvním, který překročil referenční hodnotu 1,5 °C

Úřad EU pro ochranu klimatu potvrdil, že rok 2024 bude nejen nejteplejším rokem na světě, ale také prvním kalendářním rokem, kdy průměrná globální teplota překročí 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.

Vědci z Copernicus Climate Change Service (C3S) – programu EU realizovaného Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) – sledovali klíčové klimatické ukazatele a zdokumentovali bezprecedentní denní, měsíční a roční teplotní rekordy v průběhu roku 2024.

Primárním faktorem extrémních teplot vzduchu a mořské hladiny zůstává změna klimatu způsobená člověkem – k neobvyklým teplotám pozorovaným v průběhu roku však přispěly i další faktory, například jižní oscilace El Niño.

Rekordní průměrná teplota v Evropě ve výši 10,69 °C byla o 1,47 °C vyšší než průměr za referenční období 1991-2020 a o 0,28 °C teplejší než předchozí rekord z roku 2020.

Evropa rovněž zaznamenala nejteplejší jaro (březen-květen) a léto (červen-srpen), přičemž jarní průměrná teplota byla o 1,50 stupně vyšší než sezónní průměr za období 1991-2020 a letní teplota byla o 1,54 stupně vyšší než tento průměr.

V celosvětovém měřítku byl tento rok nejteplejším rokem podle záznamů, které sahají až do roku 1850. Celosvětový průměr 15,10 stupně byl o 0,72 stupně vyšší než průměr let 1991-2020 a o 0,12 stupně vyšší než předchozí nejteplejší rok 2023. To znamená, že byl o 1,60 stupně vyšší než odhad teploty z let 1850-1900, označovaný za předindustriální úroveň.

Proč je důležitá hranice 1,5 stupně?

Vědci a politici stanovili zvýšení o 1,5 stupně jako zásadní kritérium. V rámci Pařížské dohody z roku 2016 se země dohodly na výrazném snížení globálních emisí skleníkových plynů s cílem udržet nárůst průměrné teploty výrazně pod 2 stupni a zavázaly se, že se pokusí omezit nárůst na 1,5 stupně. Tyto závazky byly potvrzeny na konferencích COP 26, 27 a 28.

Přestože Světová meteorologická organizace neodsuzuje měsíční a roční překročení hranice 1,5 stupně jako selhání v rámci Pařížské dohody s odůvodněním, že dlouhodobé změny teploty by měly být posuzovány v časovém horizontu nejméně 20 let, je tato úroveň stále považována za významnou

Rok 2024 byl nejen prvním kalendářním rokem, kdy bylo zaznamenáno více než 1,5 stupně nad úrovní před průmyslovou revolucí, ale také 11 z 12 měsíců – a pokud se podíváme dále do minulosti, všechny měsíce od července 2023, s výjimkou července 2024, tuto úroveň překročily.

Každý měsíc od ledna do června 2024 byl teplejší než odpovídající měsíc v kterémkoli předchozím zaznamenaném roce. Každý měsíc od července do prosince byl po roce 2023 druhý nejteplejší pro daný měsíc – s výjimkou srpna, který se jako nejteplejší vyrovnal srpnu 2023.

V dlouhodobějším měřítku byl každý z posledních 10 let (2015-2024) jedním z 10 nejteplejších v historii. Přiblížíme-li si denní měřítko, 22. července bylo dosaženo nového rekordu pro denní průměrnou globální teplotu – 17,16 stupně.

„Nyní balancujeme na hraně překročení hranice 1,5 stupně definované v Pařížské dohodě a průměr posledních dvou let je již nad touto hranicí,“ uvedla Samantha Burgessová, strategická vedoucí pracovnice ECMWF pro oblast klimatu.

„Tyto vysoké globální teploty spolu s rekordními globálními hodnotami vodní páry v atmosféře v roce 2024 znamenaly bezprecedentní vlny veder a přívalové deště, které způsobily utrpení milionům lidí.“

„Všechny mezinárodně zpracované soubory údajů o globálních teplotách ukazují, že rok 2024 byl nejteplejším rokem od počátku záznamů v roce 1850,“ řekl Carlo Buontempo, ředitel služby ECMWF pro změnu klimatu Copernicus.

„Lidstvo je zodpovědné za svůj osud, ale způsob, jakým reagujeme na klimatickou výzvu, by měl být založen na důkazech. Budoucnost je v našich rukou – rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit trajektorii našeho budoucího klimatu.“

CMG/ gnews-jav