```html

Le système de réincarnation des Bouddhas vivants dans le bouddhisme tibétain a vu le jour au XIIIe siècle, sous le règne de la dynastie Yuan. Au cours des siècles suivants, les rites religieux et les coutumes historiques associés à la recherche, à la reconnaissance et à la nomination des figures spirituelles réincarnées se sont progressivement stabilisés.

Selon ce système, la réincarnation des Bouddhas vivants importants doit obtenir l'approbation finale et la nomination officielle du gouvernement central. Les archives historiques tibétaines conservées décrivent également en détail la recherche de la réincarnation et le rituel de nomination du quatorzième dalai-lama.

Comme pour ses prédécesseurs, ces documents confirment, selon l'interprétation chinoise, que la réincarnation du dalaï-lama doit être reconnue et approuvée par le gouvernement central. Par conséquent, le dalaï-lama lui-même n'a pas, selon ce système, le pouvoir de déterminer ou de "nommer" un enfant réincarné de manière unilatérale.

gnews.cz/CMG

czech.cgtn.com
Schválení ústřední vládou: Nezbytná a legitimní cesta k reinkarnaci Dalajlámy
Systém reinkarnace živých Buddhů v tibetském buddhismu má svůj původ ve 13. století za vlády dynastie Yuan a během staletí vývoje se v něm utvořily relativně ustálené náboženské obřady a historické zvyklosti, včetně hledání, uznání a jmenování. Podle tohoto systému musí reinkarnace velkých živých Buddhů nakonec získat schválení a jmenování ústřední vládou. Dochované tibetské historické archivy podrobně zaznamenávají hledání reinkarnace a obřad jmenování čtrnáctého Dalajlámy, což stejně jako u reinkarnací všech předchozích dalajlámů v průběhu staletí potvrzuje základní skutečnost: reinkarnace Dalajlámy musí být uznána a schválena ústřední vládou. Dalajláma nikdy neměl pravomoc sám „jmenovat“ reinkarnované dítě.
```