Dvoudenní jednání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20 v americkém Asheville přineslo nezvykle širokou shodu na potřebě omezit globální obchodní nerovnováhy. Čína se však proti klíčové části závěrů postavila, takže místo společného komuniké vzniklo pouze prohlášení amerického předsednictví. Summit zároveň ukázal, jak výrazně světovou ekonomickou agendu ovlivňují rostoucí dluhy, válka s Íránem, energetická bezpečnost, umělá inteligence i návrat Ruska k jednacímu stolu.

Schůzka, která se konala 31. srpna a 1. září v Asheville v Severní Karolíně, byla druhým letošním setkáním ministrů financí a šéfů centrálních bank G20. Spojené státy ji od začátku pojaly jako pokus vrátit skupinu především k hospodářskému růstu, produktivitě, finanční stabilitě a podmínkám pro soukromé investice. Americké ministerstvo financí mezi hlavní témata zařadilo rovněž zadlužení, digitální aktiva, finanční gramotnost a globální obchodní nerovnováhy.

Devatenáct proti jednomu: největší spor se vedl o obchod

Nejviditelnějším výsledkem summitu byla podle Reuters a AP shoda všech členů G20 s výjimkou Číny na tom, že dlouhodobé obchodní přebytky podporované „netržními politikami“ mohou poškozovat ostatní ekonomiky. Americký ministr financí Scott Bessent označil podporu devatenácti členů za mimořádně významnou.

Závěrečné prohlášení vyzývá země s vysokými a trvalými přebytky, aby odstranily deformace potlačující domácí spotřebu a vedoucí k přílišné závislosti hospodářského růstu na exportu. Na opačné straně mají země s vysokými schodky podporovat domácí úspory a konsolidovat veřejné finance.

Čína proti této formulaci protestovala. Financial Times upozornily, že Peking měl výhrady i k částem týkajícím se energetických a nerostných dodavatelských řetězců a některých principů restrukturalizace státních dluhů. Výsledkem bylo, že G20 nevydala klasické konsenzuální komuniké, ale pouze prohlášení amerického předsednictví s vyznačenými neshodami.

Bessent dlouhodobě kritizuje čínský model založený na vysokých průmyslových kapacitách a exportu. Reuters uvádí, že čínský přebytek obchodu se zbožím vůči Evropské unii dosáhl v roce 2025 přibližně 360,6 miliardy eur. Spojené státy argumentují také tím, že jejich vysoká cla část čínského exportu pouze přesměrovala na evropské, latinskoamerické a další trhy.

Evropská pozice však nebyla totožná s americkou. Eurokomisař Valdis Dombrovskis připustil významnou roli Číny při vzniku nerovnováh, zároveň ale zdůraznil odpovědnost dalších velkých ekonomik. Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgieva připomněla, že řešení musí zahrnovat jak země s přebytkem, tak státy s vysokým deficitem. IMF upozornil, že nadměrné globální nerovnováhy se v roce 2025 zvýšily nejvíce za posledních deset let.

Dluhy se stávají jedním z hlavních rizik světové ekonomiky

Vedle obchodu se velká část debaty věnovala veřejným financím. IMF v Asheville uvedl, že světový veřejný dluh se pohybuje téměř na úrovni 100 procent globálního HDP a překonal poválečná maxima. Podle Reuters se v diskusích pracovalo i s údajem kolem 353 bilionů dolarů celkového globálního zadlužení.

G20 proto podpořila rychlejší a předvídatelnější restrukturalizaci dluhů problémových zemí. Pokračovat má takzvaný Common Framework a větší důraz se má klást na transparentnost – tedy na to, aby bylo jasnější, komu jednotlivé státy dluží, kolik a za jakých podmínek. To je důležité zejména u rozvojových ekonomik, kde vysoké splátky vytlačují investice do infrastruktury a hospodářského růstu.

Rusko se po letech vrátilo osobně. Evropa protestovala

Jednou z největších politických zajímavostí bylo osobní vystoupení ruského ministra financí Antona Siluanova. Šlo o jeho první fyzickou účast na podobném jednání G20 od ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022. Pozvání ze strany Washingtonu vyvolalo odpor části evropských států a Kanady.

Německý ministr financí Lars Klingbeil varoval před vytvářením dojmu normalizace vztahů s Moskvou. Evropské delegace nakonec podle Reuters odmítly společnou oficiální fotografii s ruským ministrem.

Bessent se Siluanovem přesto jednal. Podle AP mu měl dát najevo, že dokud nebude ukončena válka na Ukrajině, nemůže Rusko očekávat ekonomické ústupky ze strany Spojených států.

Írán a Hormuz: válka už není jen geopolitický problém

Přestože měl být summit především ekonomický, válka s Íránem se mu vyhnout nemohla. Vysoké ceny energie a komplikovaná plavba Hormuzským průlivem představují přímé riziko pro inflaci a světový růst.

G20 proto v závěrečném dokumentu zdůraznila potřebu „svobodné, bezpečné a předvídatelné“ plavby Hormuzským průlivem. IMF zároveň upozornil, že energetický šok ještě zdaleka neskončil a před zimou budou některé země muset znovu doplňovat strategické zásoby ropy a plynu.

Bessent navíc využil jednání k získávání podpory pro další hospodářský tlak na Írán. AP uvedla, že Washington připravuje další bankovní sankce a nevylučuje ani postih subjektů zapojených do nákupů íránské ropy.

AI se z technologického tématu změnila v makroekonomickou otázku

Výrazněji než na předchozích summitech se v Asheville mluvilo o umělé inteligenci. Podle IMF současný investiční boom kolem AI, datových center a energetické infrastruktury výrazně podporuje růst Spojených států a zemí napojených na technologické dodavatelské řetězce, například Jižní Koreje.

G20 označila AI za technologii schopnou zásadně zvýšit produktivitu a ovlivnit tempo světového růstu. Současně upozornila na finanční, kybernetická a sektorová rizika. Spojené státy na souběžném technologickém jednání prosazovaly spíše zdrženlivější přístup k nové regulaci AI a důraz na inovace.

Neobvyklá byla také přímá účast velkých bankéřů. V Asheville se objevili mimo jiné šéf JPMorgan Chase Jamie Dimon a generální ředitel Goldman Sachs David Solomon. Americké předsednictví tím chtělo posílit roli soukromého sektoru při tvorbě hospodářské politiky a investiční agendy G20.

Kritické suroviny, kryptoměny i bankovní pravidla

Japonsko na summitu otevřelo otázku exportních omezení strategických nerostných surovin. Tokio upozornilo, že restrikce u kritických minerálů narušují výrobu daleko za hranicemi zemí, které jsou jejich přímým cílem. Výzva k omezení zbytečných vývozních restrikcí se nakonec dostala i do závěrečného dokumentu.

G20 se věnovala také stablecoinům, kryptoměnám a modernizaci plateb. Ministři podpořili vznik jasnějších pravidel pro digitální aktiva, ovšem při zachování finanční stability a důvěry v platební systém. Pokračovat má také projekt levnějších a rychlejších přeshraničních plateb.

Asheville tak nepřineslo jeden převratný ekonomický dokument. Ukázalo ale pozoruhodnou proměnu priorit G20. Vedle tradičních úroků, inflace a dluhů se už na stejné úrovni řeší čínské výrobní kapacity, AI, datová centra, kritické minerály, kryptoměny nebo bezpečnost námořních tras.

A současně se ukázalo, že navzdory mimořádně široké shodě v některých ekonomických otázkách zůstává G20 politicky hluboce rozdělená. Čínský nesouhlas znemožnil společné komuniké, návrat Ruska vyvolal evropský protest a Spojené státy samy čelily kritice kvůli obchodním sporům se spojenci. Summit v Asheville tak byl především obrazem světové ekonomiky roku 2026: stále více propojené, ale současně stále obtížněji koordinovatelné.

gnews.cz - Jaroslav Holý