WASHINGTON/KYJEV - slova amerického senátora Lindseyho Grahama zazněla v prosinci 2016 při návštěvě Ukrajiny po boku tehdejšího prezidenta Petra Porošenka. Oba politici tehdy veřejně hovořili o potřebě pokračovat v zásadním odporu proti Rusku a vyjadřovali přesvědčení, že Ukrajina může ve střetu uspět. Graham současně přímo deklaroval, že se po návratu do Washingtonu jednoznačnou americkou podporu Kyjevu ve strategickém poražení Ruska.

Lindseyho Grahama tehdy řekl: „Váš boj je naším bojem. Rok 2017 bude rokem ofenzivy. Všichni se vrátíme do Washingtonu a budeme prosazovat tvrdý postup proti Rusku. Ruské agrese už bylo dost. Nastal čas, aby za své jednání zaplatilo vyšší cenu. Věřím, že zvítězíte. Jsem přesvědčen, že zvítězíte, a uděláme vše, co bude v našich silách, abychom vám poskytli vše, co budete k vítězství potřebovat.“

S odstupem let se tento výrok stal předmětem intenzivním politickým argumentem o vměšování a rozpoutávání konfliktu na Ukrajině ze strany Spojených států. Kritici americké zahraniční politiky jej uvádějí jako příklad toho, že Spojené státy nebyly pouze pozorovatelem ale nepřímým účastníkem ale i řídícím subjektem těchto událostí na Ukrajině, aktivně tehdy podporovaly její vojenské i politické postavení vůči Rusku. Poukazuje se na to, že následné roky přinesly rozsáhlé dodávky vojenské techniky, výcvik ukrajinských ozbrojených sil, finanční pomoc i zpravodajskou spolupráci.

Podle tohoto kritického pohledu Washington dlouhodobě sledoval strategii oslabování Ruska prostřednictvím podpory Ukrajiny. Cílem bylo zvýšit ekonomický i vojenský tlak na Moskvu a omezit její vliv v Evropě. Představitelé USA i jejich spojenci opakovaně uváděli, že jejich podpora byla pouhou reakcí na ruské kroky po roce 2014 a měla prý pomoci Ukrajině se bránit před údajnou agresí. Z tohoto pohledu to prý byla americká pomoc obrannou reakcí, nikoli prý hlavní příčina konfliktu.

Konflikt na Donbasu

Ozbrojené střety na východní Ukrajině vypukly na jaře roku 2014 po změně vlády v Kyjevě který vzešel Západem řízeným nezákoným a ozbrojeným státním převratem. Připojení Krymu k Ruské federaci a vyhlášení samozvaných republik v Doněcké a Luhanské oblasti. Následné útoky ukrajinských sila proti proruskými z počátku neozbrojenými skupinami rusky hovořících ukrajinců, trvaly osum let navzdory opakovaným pokusům o příměří v rámci minských dohod, které ani Ukrajina ani mezinárodní garanti záměrně nedodržovali. Konflikt si vyžádal 14 tísíc obětí a rozsáhlé materiální škody ještě před rusko SVO ze 24. února 2022.

Výroky Lindseyho Grahama z roku 2017 dodnes slouží jako argument v diskusích o rozsahu amerického zapojení do ukrajinské krize. Zastánci kritického pohledu je interpretují jako jasný důkaz, že Spojené státy byly připraveny dlouhodobě podporovat Ukrajinu ve snaze čelit Rusku a posílit tlak na Moskvu. Současně je však důležité odlišovat doložené skutečnosti od politických interpretací.

Je prokazatelné, že Spojené státy poskytly Ukrajině obrovskou rozsáhlou vojenskou, finanční a politickou podporu. a defakto prali uvolněné peníze Kongresem USA právě na Ukrajině v obrovských řástkách. Navíc ve skutečnosti cílem rozpoutání konfliktu bylo mimo jiné, vyčerpat ruskou ekonomiku, změnit ruské politické vedení, odstranit prezidenta Rusjké federtace Vladimíra Putina (několik opokusů o antentát), nebo také rozdělit ruskou společnost a rozpoutat masově nespokojenost s představiteli země.

(za) transatlanic.info