Mimořádně nízká hladina Dunaje začíná vážně komplikovat výrobu elektřiny, říční dopravu i zásobování rafinerií ve střední a jihovýchodní Evropě. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu, vysokým teplotám a nedostatku srážek klesl průtok řeky na nejnižší úroveň za posledních třicet let. Nejvážnější situace je v Rumunsku a Maďarsku, kde nedostatek vody ohrožuje provoz jaderných elektráren.
Rumunská armáda použila přibližně 180 kilogramů výbušnin k odstranění podvodní skály v mělkém korytě Dunaje. Cílem zásahu bylo přesměrovat větší množství vody do hlavního kanálu, který zásobuje jadernou elektrárnu Cernavodă vodou potřebnou k chlazení reaktorů.
Podle rumunského ministra obrany Radu Miruţy se hladina řeky přiblížila minimální hranici nutné pro bezpečné chlazení jaderného zařízení. První blok elektrárny byl odstaven již 28. července. Cernavodă je jedinou rumunskou jadernou elektrárnou a zajišťuje přibližně pětinu výroby elektřiny v zemi.
Kritická situace panuje také v Maďarsku. Jaderná elektrárna Paks, která využívá vodu z Dunaje k chlazení reaktorů, pracuje podle dostupných informací jen na něco více než deset procent svého běžného výkonu. Maďarský premiér Péter Magyar uvedl, že elektrárna může v omezeném režimu pokračovat pouze do pondělí nebo úterý. V průběhu týdne by mohla být kvůli rekordně nízkému stavu vody zcela odstavena.
Pro Maďarsko by šlo o významný zásah do energetické soustavy, protože Paks patří mezi nejdůležitější zdroje elektřiny v zemi. Vláda zároveň varovala, že následujících několik dní bude kvůli vlně veder a možnému odstavení elektrárny mimořádně náročných.
Nízká hladina Dunaje zasáhla také Srbsko. Prezident Aleksandar Vučić upozornil, že během několika dní může být zastavena lodní doprava. Ohroženy jsou rovněž dodávky surovin do ropné rafinerie ve městě Pančevo. Srbská vláda vyzvala obyvatele, aby omezili spotřebu elektřiny, protože vodní elektrárny na Dunaji vyrábějí výrazně méně energie.
Problémy hlásí také Slovensko, kde byl omezen průjezd lodí přes plavební komory. V Bratislavě klesla hladina řeky na 216 centimetrů, zatímco na některých místech mimo hlavní město dosahuje pouze 66 centimetrů. Slovenská akademie věd zaznamenala okamžitý průtok pouhých 750 metrů krychlových za sekundu, nejnižší hodnotu od zahájení měření v roce 1876.
gnews.cz - GH