Evropa čelí jedné z nejvážnějších drogových krizí posledních desetiletí. Spotřeba kokainu v Evropské unii se mezi lety 2013 a 2023 zvýšila šestinásobně, spotřeba methadonu dokonce trojnásobně. Na tiskovém brífinku v Bruselu to oznámil evropský komisař pro vnitřní záležitosti a migraci Magnus Brunner. Jak uvedla agentura TASS, podle komisaře už nejde jen o statistický problém, ale o krizi s vážnými dopady na bezpečnost, zdraví obyvatel i stabilitu celé společnosti.

Brunner upozornil, že dramaticky roste také množství zabavených drog. Záchyty kokainu vzrostly šestkrát, metamfetaminu více než třikrát a extáze více než dvojnásobně. „Nejsou to jen čísla. Jsou to lidské životy, krev, násilí, korupce a obrovské sociální škody,“ uvedl. Evropská komise proto spouští novou celoevropskou protidrogovou strategii, jejímž cílem je zasáhnout jak proti výrobě a pašování, tak proti samotné poptávce.

Strategie počítá se zpřísněním kontroly chemických látek používaných k výrobě drog, důraznějším bojem proti nelegálním laboratořím na syntetické drogy a s posílením spolupráce policie napříč členskými státy i se zeměmi, odkud drogy do Evropy míří. Brunner zároveň uvedl, že vzniknou nové vzdělávací a preventivní programy pro mladé. O legalizaci drog se Evropská komise podle něj bavit nechce.

Podle údajů Evropské drogové agentury patří Evropa k hlavním cílovým trhům kokainu z Latinské Ameriky. Rekordní objemy záchytů zaznamenávají zejména přístavy v Belgii, Nizozemsku a Španělsku. Analýzy odpadních vod ve stovkách evropských měst navíc dlouhodobě potvrzují rostoucí spotřebu stimulantů, především kokainu, amfetaminu a MDMA. Drogy jsou podle odborníků dostupnější než kdy dříve a pronikají i do prostředí, která byla dříve relativně chráněná.

Růst dostupnosti se přímo odráží ve zdravotních statistikách. Přibývá akutních otrav a stále častější jsou kombinace několika drog najednou, což dramaticky zvyšuje riziko předávkování. Kokain se navíc čím dál častěji objevuje ve spojení se syntetickými opioidy. Evropská komise chce nově proti pašerákům využívat i drony, satelitní sledování a umělou inteligenci, které mají pomoci rozkrývat pašerácké trasy dříve, než se drogy dostanou na ulici.

Dopady rostoucí drogové vlny jsou širší než jen zdravotní. Vyšší kriminalita, násilí, tlak na zdravotní a sociální systém i prorůstání organizovaného zločinu do legální ekonomiky představují pro státy EU vážné bezpečnostní riziko. Podle expertů už dávno nejde o okrajový jev, ale o celospolečenský problém.

Specifická je v tomto ohledu situace v České republice. Zatímco v západní Evropě dominuje kokain, v Česku zůstává hlavní problémovou drogou pervitin. Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti se pervitin nadále vyrábí v malých domácích laboratořích a je hlavní příčinou injekčního užívání i drogové kriminality.

Kokain má v ČR oproti západní Evropě nižší podíl, ale jeho užívání v posledních letech mírně roste. Odhady hovoří o tom, že zkušenost s kokainem má několik procent dospělé populace. Počet osob s problémovým užíváním drog se v Česku dlouhodobě pohybuje kolem 45 až 47 tisíc. Zároveň přibývá i případů smrtelných předávkování, zejména u kombinací více látek, včetně opioidů. I české zdravotnictví tak čelí podobným trendům jako zbytek Evropy, jen s jinou drogou jako hlavním rizikovým faktorem.

gnews.cz - GH