ANKARA – Závěrečné komuniké ze summitu NATO v Ankaře potvrdilo neochvějný závazek spojenců ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Aliance v deklaraci zdůraznila, že útok na jednoho člena je útokem na všechny, a označila jednotu, solidaritu a společnou sílu za základ bezpečnosti jedné miliardy obyvatel členských států. NATO zároveň potvrdilo takzvaný 360stupňový přístup k odstrašení a obraně, tedy připravenost reagovat na hrozby ze všech směrů.

Hlavním bezpečnostním rámcem dokumentu zůstává Rusko. Spojenci uvedli, že Rusko představuje dlouhodobou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a stabilitu. Vedle toho deklarace zmiňuje i přetrvávající hrozbu terorismu. NATO zároveň navazuje na závazky z loňského summitu v Haagu a upozorňuje, že evropské členské státy a Kanada v roce 2025 zvýšily investice do klíčových obranných požadavků o více než 139 miliard dolarů.

Jedním z nejkonkrétnějších závěrů summitu jsou nové nákupy vojenského vybavení za více než 50 miliard dolarů. Podle NATO mají posílit obrannou výrobu, odolnost a schopnost Aliance rychle doplňovat potřebné kapacity. Na obranném průmyslovém fóru v Ankaře generální tajemník Mark Rutte představil také konkrétní projekty: dodání desátého tankovacího letounu Airbus A330 MRTT, nákup bezpilotních letounů Northrop Grumman Triton pro námořní sledování a společné pořízení letounů Saab GlobalEye pro modernizaci vzdušného systému včasného varování a řízení.

Komuniké se výrazně věnuje i Ukrajině. NATO uvádí, že Ukrajina přispívá k transatlantické bezpečnosti a že spojenci zůstávají jednotní v podpoře její svobody, suverenity a územní celistvosti. Pro rok 2026 spojenci přislíbili Kyjevu vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur a současně potvrdili národní závazky udržet nejméně stejnou úroveň podpory i v roce 2027. Deklarace vítá také víceleté financování Ukrajiny ze strany Evropské unie prostřednictvím nástroje Ukraine Support Loan.

Aliance chce zároveň modernizovat vlastní schopnosti. V deklaraci se mluví o hlubokých přesných úderech, integrované protivzdušné a protiraketové obraně, bezosádkových systémech, špičkových technologiích, zpravodajských kapacitách, kybernetických a vesmírných prostředcích i o budování interoperabilního transatlantického bojového cloudu. NATO současně oznámilo novou strategii SYNC pro spolupráci s průmyslem, která má firmám usnadnit přístup k Alianci a lépe ukázat, jaké schopnosti budou spojenci potřebovat.

Český premiér Andrej Babiš k jednání v Ankaře uvedl, že podle něj na summitu převládá důraz na vojenský tlak na Rusko. „Všichni mluví o válce, všichni mluví o zbrojení a zatím jsem vůbec neslyšel slovo mír,“ řekl podle ČT24. Zároveň odmítl, že by se na neformální večeři lídrů řešily české obranné výdaje; na poznámku prezidenta Petra Pavla reagoval slovy, že byl „asi na jiné večeři“.

Závěrečný text se dotkl také širšího bezpečnostního prostředí. NATO v něm upozorňuje na strategickou soutěž, hybridní hrozby a opakované krize. Spojenci rovněž uvedli, že Írán nesmí nikdy získat jadernou zbraň, a vyzvali Teherán k plnému respektování svobody plavby v Hormuzském průlivu.

gnews.cz - GH