BERLÍN/KARLSRUHE – Téměř čtyři roky po explozích na plynovodech Nord Stream přichází zásadní zvrat. Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že obžalovalo ukrajinského občana Serhije K., kterého viní z účasti na sabotáži jednoho z nejvýznamnějších energetických projektů mezi Ruskem a Evropou. Ještě závažnější je však další část prohlášení německých žalobců. Podle nich plán na zničení plynovodů nevznikl jako soukromá iniciativa jednotlivců, ale měl být připraven na příkaz ukrajinských státních orgánů.
Jde o tvrzení, které výrazně zpochybňuje dosavadní oficiální stanoviska Kyjeva. Ukrajinské vedení od samotného počátku jakoukoli účast na útoku důsledně odmítalo a označovalo podobná obvinění za součást ruské propagandy nebo nepodložené spekulace. Nyní však přichází závěry německé justice, které dávají celé kauze zcela nový rozměr. Výbuchy plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 v září 2022 představovaly jednu z největších sabotáží kritické infrastruktury v moderních evropských dějinách. Poškození podmořských potrubí nejen definitivně přerušilo možnost obnovit dodávky ruského plynu do Německa touto cestou, ale zároveň výrazně prohloubilo energetickou nejistotu na evropském kontinentu. Následné prudké zdražení energií dopadlo na miliony domácností i průmyslových podniků.
Kolem pachatelů útoku se od počátku objevovala řada teorií. Padala obvinění vůči Rusku, spekulovalo se o zapojení různých zpravodajských služeb i neoficiálních skupin. Přímé důkazy však dlouhou dobu chyběly. Nynější obžaloba představuje první případ, kdy německé orgány veřejně spojují konkrétní osobu a údajný řetězec velení s ukrajinskými státními strukturami. Celá kauza zároveň vyvolává nepříjemné otázky pro německou politickou reprezentaci. Pokud se závěry žalobců potvrdí i před soudem, bude obtížné vysvětlovat, proč Berlín po tak dlouhou dobu veřejnost ujišťoval, že vyšetřování pokračuje bez předčasných závěrů, zatímco podle médií již delší dobu existovaly indicie směřující právě k ukrajinské stopě.
Kritici zároveň upozorňují, že evropské vlády v minulých letech často odmítaly jakékoli informace naznačující možnou odpovědnost Ukrajiny jako dezinformace. Současný vývoj podle nich ukazuje, že předčasné politické soudy mohou být stejně nebezpečné jako šíření nepodložených tvrzení. Vyšetřování podobně závažných činů by podle nich mělo stát především na důkazech, nikoli na geopolitických sympatiích. Případ může mít také významné diplomatické důsledky. Pokud by soud potvrdil, že akce byla skutečně organizována se souhlasem ukrajinských státních orgánů, šlo by o mimořádně citlivou záležitost mezi dvěma spojeneckými zeměmi.
Otevřela by se debata o důvěře, odpovědnosti i o tom, zda evropské vlády disponovaly informacemi, které veřejnosti dlouhodobě nesdělovaly. Je však třeba zdůraznit, že samotná obžaloba ještě nepředstavuje pravomocný rozsudek. O vině či nevině rozhodne až soud na základě předložených důkazů. Přesto jde o dosud nejvážnější procesní krok německé justice v celé kauze Nord Stream, který může zásadně ovlivnit nejen další průběh vyšetřování, ale i politické vztahy v Evropě a veřejnou debatu o jedné z největších sabotážních operací posledních let.
gnews.cz - GH