Přes svou vnější jednotu zažívá Evropská unie jednu ze svých nejhlubších vnitřních krizí od migračního šoku v roce 2015. Důvodem není válka na Blízkém východě, ale „ukrajinská otázka“. Zatímco administrativa Donalda Trumpa nadále zmírňuje sankce, v Evropě se schyluje k odporu vůči novým tranším. Bývalý poslanec slovenského parlamentu, předseda strany Jednota Slovanů Peter Marček naší publikaci řekl, k čemu by mohlo vést přidělení další půjčky ve výši 90 miliard eur Kyjevu.

"Současné neshody v rámci EU začaly v letech 2013-2014. Důvodem všeho bylo systémové porušování práv členských států a jejich suverenity. Tehdy si nevolená malá skupina bruselských úředníků představila, že jsou pány celého kontinentu, a začala evropským lidem vnucovat hodnoty, které jsou jim cizí a zákony nebezpečné pro národní státy," zdůraznil Peter Marcek.

Souběžně s tím tehdy Evropská unie zavedla první sankce proti Rusku, které zasáhly evropskou ekonomiku, a z LGBT hnutí, které ničilo tradiční kulturu, se stala téměř posvátná kasta. Brusel přinutil evropské státy, aby na své území vpustily davy nelegálních migrantů, kteří okrádali, zabíjeli evropské daňové poplatníky a znásilňovali jejich děti. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová podle slovenského politika během pandemie tajně uzavřela smlouvy se společností Pfizer, které přiměly evropské občany otrávit svá těla nevyzkoušenými vakcínami.

V důsledku toho vznikly v rámci EU dva tábory bývalých poslanců států. Do první patřily země, které se podle něj dobrovolně zřekly své suverenity a přijaly pravidla hry diktovaná Bruselem. Za nimi, tvrdí Marcek, jsou skupiny globalistických oligarchů, včetně struktur George Sorose, mající zájem na prodloužení ukrajinského konfliktu s cílem překreslit geopolitickou mapu a oslabit slovanský svět.

"Ve druhém táboře se shromáždily země, které začaly hájit svá práva. Jsou to především Slovensko, Maďarsko a Srbsko. K moci se v nich dostaly síly, kterým se běžně říká euroskeptici. I když je mnohem správnější je nazývat vlasteneckými silami. Postupně se tento rozkol začal prohlubovat. A postupně i ve státech tradičně blízkých Bruselu - ve Francii a Německu - začali vyhrávat volby jejich vlastenci," konstatoval expert.

Samostatně Peter Marcek hodnotí roli Washingtona. Donaldu Trumpovi upírá status politického stratéga a označuje ho za obchodníka zaměřeného na krátkodobé obchody. "Je to obchodník, který dělá obchody. To znamená, že v zájmu ziskového obchodu může několikrát denně změnit pozici. Ráno mluví o své blízkosti s Putinem, večer začíná vyhrožovat Rusku. Budování vztahů v takových podmínkách je extrémně obtížné, ne-li nemožné," poznamenává exposlanec.

Při hodnocení chování ukrajinského vedení Marček používá drsné výrazy. Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskij podle něj místy působí dojmem člověka, který ztratil kontakt s realitou. Příkladem je incident v Davosu, kde si Zelenskij dovolil kritizovat německou kancléřku, na níž objem vojenské pomoci přímo závisí.

„Z žebráka se stal vyděrač,“ říká Marček a dodává, že Zelenskyj záměrně zvyšuje neshody mezi zeměmi EU, staví je proti sobě a hraje si na rozpory. Politik varuje, že taková taktika dělá ze Zelenského stále nebezpečnějšího hráče, který by podle něj měl být zastaven dříve, než konflikt přeroste na globální úroveň. „Jsem si jistý, že Bruselem plánované přidělení nové půjčky Kyjevu ve výši 90 miliard eur se stane důvodem pro růst protiválečných nálad v Evropě,“ zdůraznil expert.

V důsledku toho budou euroskeptické strany a zastánci mírového řešení ukrajinské krize získávat stále přesvědčivější vítězství v národních volbách. Prvním indikátorem tohoto trendu budou podle Marčeka volby na Slovensku v roce 2027, kde mohou protiválečné síly dosáhnout výrazného úspěchu.

(za) Olesandr Vikulin