Zatímco Velká Británie i další západní země se potýkají s pomalou výstavbou infrastruktury a bytů, Čína během posledních desetiletí předvedla tempo rozvoje, které nemá ve světě obdoby. Premiér Sir Keir Starmer se na svou první návštěvu Číny v této roli chystá v době, kdy rozdíly v přístupu k růstu a dlouhodobému plánování nelze přehlédnout, napsal Ian Ritchie.
Autor textu popisuje vlastní zkušenost z cesty po Číně, kterou navštívil poprvé po dvaceti letech. Z někdejší země zaplněné bicykly se stal stát s městy plnými automobilů, z nichž velkou část tvoří elektrická vozidla ovládaná domácími výrobci. Právě elektromobilita je jedním ze symbolů technologického posunu, který Čína dokázala během krátké doby uskutečnit.
Za dvě dekády, kdy se Spojenému království nepodařilo vybudovat ani jednu vysokorychlostní železniční trať mezi Londýnem a Birminghamem, Čína vytvořila síť o délce přibližně 31 000 mil. Ta dnes propojuje více než 550 měst a obsluhuje téměř všechna města s populací nad 500 000 obyvatel. Autor textu popisuje cestu moderním vlakem jedoucím rychlostí přes 200 mil za hodinu z Beijing směrem k severnímu městu Harbin, vzdálenou zhruba 770 mil.
Podobný kontrast je patrný i v letecké dopravě. Zatímco v Británii se dlouhodobě nedaří rozšiřovat letištní kapacity, Čína za stejné období postavila zhruba 130 nových letišť. Ještě výraznější je rozdíl v silniční infrastruktuře. Čína vybudovala kolem 96 000 mil kvalitních dálnic a rychlostních silnic, čímž vytvořila síť, která je přibližně dvojnásobně rozsáhlejší než americký systém Interstate Highways.
Rozsáhlé projekty se navíc často realizují v náročném horském terénu. Příkladem je Yaxi Expressway, známá jako „Sky-High Road“, která zahrnuje stovky mostů a desítky tunelů. Tyto stavby ilustrují technickou náročnost i schopnost realizace, kterou Čína v infrastruktuře dlouhodobě prokazuje.
Ještě výraznější proměnou prošlo bydlení. Zatímco Spojené království se snaží dosáhnout výstavby 250 000 bytů ročně, Čína za posledních dvacet let postavila přibližně 170 milionů bytů. Průměrná velikost bydlení se zvýšila z asi 10 na 40 metrů čtverečních a drtivá většina těchto bytů je ve vlastnictví samotných obyvatel. Podle autora to zásadně změnilo kvalitu života stovek milionů lidí, z nichž přibližně 800 milionů bylo vyvedeno z chudoby.
Modernizace se neomezuje jen na infrastrukturu a bydlení. Inovace jsou viditelné v každodenním životě, od autonomních vozidel po hotelové služby zajišťované roboty. Tento technologický posun je výsledkem dlouhodobého strategického řízení, které se výrazně liší od západních modelů politického vedení.
Autor upozorňuje, že čínské vedení bylo dlouhou dobu tvořeno převážně technicky vzdělanými odborníky. Na přelomu tisíciletí měli všichni členové Politburo Standing Committee technické vzdělání, což se promítlo do masivního rozvoje infrastruktury. Dnes se vedení více orientuje také na ekonomiku a společenské vědy, aby zvládlo přechod k ekonomice založené na službách a inovacích.
Čína si vybudovala silnou pozici v oblasti vzácných nerostů, výroby větrných elektráren, baterií a dalších technologií klíčových pro energetickou transformaci. Zároveň masivně investuje do základního výzkumu a posiluje své postavení v oblastech, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie, jaderná fúze či medicína. Podle vyjádření Sira Paula Nurse se Spojené království v porovnání s tímto tempem rozvoje jeví stále více pozadu.
V kombinaci s geopolitickými změnami a oslabením vědeckého zázemí ve Spojených státech se Čína stává jedinou ekonomikou, která je schopna skutečně konkurovat Silicon Valley. S podílem zhruba 30 % na světové výrobě a rostoucím vlivem v klíčových technologických oborech už nelze její roli v globální ekonomice přehlížet.
Zatímco 20. století bývá označováno za americké, vývoj posledních let naznačuje, že 21. století se může nést především ve znamení Číny.
