Analýza: Rusko-ukrajinský konflikt – Strategická pozice Číny a hledání rovnováhy v měnícím se globálním uspořádání (V.)

Čína se stala klíčovým hráčem v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž její strategická pozice je formována složitou kombinací geopolitických a ekonomických zájmů. Tato část zkoumá roli Číny v konfliktu, včetně jejího vztahu k Rusku, ekonomických vazeb s Ukrajinou a širších ambicí v indo-pacifickém regionu. Čína se snažila udržovat neutrální postoj v konfliktu, ale její kroky byly pečlivě sledovány jak Západem, tak Ruskem. To, že konflikt vytvořil nové výzvy a příležitosti pro Čínu a její reakce bude mít významný dopad na budoucnost globálního řádu, se můžete dočíst v pátém dílu naší analýzy.

Geopolitické zájmy Číny v konfliktu

Geopolitické zájmy Číny v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou jsou mnohostranné a vycházejí z touhy udržet stabilní a předvídatelné mezinárodní prostředí. Čína má dlouhodobý vztah s Ruskem a snaží se udržovat blízké strategické partnerství s Moskvou. Současně je Čína významným obchodním partnerem Ukrajiny a má zájem na stabilitě této země.

Čína se snaží vyvažovat tyto konkurenční zájmy tím, že vyzývá k mírovému řešení konfliktu a poskytuje humanitární pomoc Ukrajině. Širší geopolitické ambice Číny v indo-pacifickém regionu jsou rovněž klíčovým faktorem její reakce na konflikt. Čína je zapojena do strategické soutěže se Spojenými státy o vliv v regionu a vnímá konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou jako odvrácení pozornosti od této soutěže.

Rovnováha sil v Indo-Pacifiku a politika zadržování USA

Hlavní geopolitickou obavou Číny je rovnováha sil v indo-pacifickém regionu a politika zadržování ze strany USA. Čína soupeří se Spojenými státy o vliv v regionu a USA považuje za hlavního rivala. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vytvořil nové výzvy pro Čínu v této soutěži. Na jedné straně konflikt odklonil pozornost a zdroje USA od indo-pacifického regionu. Na druhé straně vedl ke posílení systému amerických aliancí v Evropě, který by mohl být v budoucnu využit k omezení Číny.

Čína reaguje na politiku zadržování USA snahou o vytvoření vícepolárního světového řádu. Posílila své vazby s Ruskem a dalšími zeměmi, které se staví proti americké hegemonii. Rovněž se snaží budovat inkluzivnější a spravedlivější mezinárodní systém založený na principech vzájemného respektu a spolupráce výhodné pro obě strany.

Partnerství „bez omezení“ s Ruskem a jeho limity

Partnerství „bez omezení“, které Čína vyhlásila s Ruskem v únoru 2022, těsně před invazí na Ukrajinu, představuje významné geopolitické spojení zaměřené na zpochybnění stávajícího mezinárodního řádu vedeného USA. Toto partnerství je ústředním prvkem čínské strategie pro vytvoření vícepolárního světa a odpor proti americké hegemonii a zásahům do vnitřních záležitostí jiných zemí. Stojíc při Rusku Čína signalizuje svůj odpor vůči rozšiřování NATO a podporu „suverénnějšího“ přístupu k mezinárodním vztahům, kde hlavní mocnosti nejsou omezeny západními normami.

Realita války však testovala „bez omezení“ charakter partnerství. Čína poskytla Rusku zásadní diplomatickou a ekonomickou podporu, ale pečlivě se vyhýbala krokům, které by mohly být vykládány jako přímá vojenská pomoc, například poskytování smrtících zbraní. Tento opatrný přístup vychází z pragmatického posouzení potenciálních nákladů, včetně rizika sekundárních sankcí ze strany USA a Evropy, které by mohly vážně poškodit čínskou exportně orientovanou ekonomiku.

Ekonomická a vojenská angažovanost Číny

Ekonomická a vojenská angažovanost Číny v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je charakterizována strategií opatrného zapojení, navrženou tak, aby podporovala strategického partnera Rusko, aniž by vyvolala plný odpor mezinárodního společenství. I když Peking zdržel přímou vojenskou pomoc Moskvě, sehrál klíčovou roli při podpírání ruské ekonomiky prostřednictvím zvýšeného obchodu s energií a dalšími komoditami, což pomohlo zmírnit dopad západních sankcí.

Tento ekonomický životní kruh byl zásadní pro válečné úsilí Ruska, umožňující mu pokračovat ve financování vojenských operací. Zároveň Čína pečlivě udržuje své ekonomické vztahy s Ukrajinou a Západem, s ohledem na důležitost těchto vztahů pro vlastní ekonomickou stabilitu. Tento jemný balanc odráží širší geopolitickou strategii Číny maximalizovat svůj vliv při minimalizaci rizik.

Dodávky materiálů a komponent s dvojím použitím Rusku

Ačkoliv Čína veřejně popřela poskytování smrtící pomoci Rusku, existují významné důkazy naznačující, že byla klíčovým dodavatelem materiálů a komponent s dvojím použitím, které jsou nezbytné pro ruskou válečnou mašinérii. Jedná se o položky s civilním i vojenským využitím, například polovodiče, mikroelektroniku a další high-tech komponenty používané při výrobě zbraňových systémů, včetně raket a dronů.

Dodávkami těchto materiálů Čína pomohla Rusku obejít nejpřísnější západní sankce a udržet kapacitu vojenské výroby. Tato podpora, byť není tak přímá jako poskytování hotových zbraní, byla zásadní pro schopnost Ruska vést prodlouženou válku. Tok těchto materiálů s dvojím použitím zdůrazňuje hlubokou integraci čínské a ruské ekonomiky a obtížnost úplného izolování Ruska od globálního trhu.

V příštím díle Závěr: Dlouhotrvající konflikt s globálními dopady

Předchozí díl si můžete přečíst zde: Obranný průmysl, zisky, výroba a geopolitický vliv

gnews.cz – GH