Česká vláda se zabývala transformací Národní rozvojové banky

Vláda Petra Fialy se ve středu 23. července 2025 sešla k poslední plánované schůzi před vládními prázdninami. Kabinet se zabýval mimo jiné několika změnami ve středním i základním školství, probral zprávu shrnující činnost členů Ústředního krizového štábu během krizové situace, která v Česku vznikla loni v září kvůli ničivým povodním, a schválil nový plán odpadového hospodářství na příštích jedenáct let. Premiér Petr Fiala také informoval o výsledcích jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem o plánech na výstavbu moderního železničního spojení mezi oběma zeměmi.

Českou republiku a Spolkovou republiku Německo má v blízké budoucnosti spojit nová vysokorychlostní železniční trať. Realizace tohoto projektu byla jedním z témat úterního jednání premiéra Petra Fialy s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

„S německým spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem jsme se bavili o řadě otázek, a kromě otázek bezpečnostních jsme hovořili také o rozvoji dopravní infrastruktury, která je důležitá pro vztahy i obchodování mezi oběma zeměmi. Mám radost, že pan spolkový kancléř vidí situaci stejně, že je potřeba dopravní infrastrukturu zejména v železniční dopravě vylepšit, protože mezi Českem a Německem potřebujeme rychlé spojení,“ konstatoval premiér Petr Fiala a připomněl nedávné rozhodnutí vlády schválit návrh smlouvy o výstavbě Krušnohorského tunelu, který bude jedním z klíčových prvků plánované vysokorychlostní trati Praha–Drážďany.

„Byl jsem včera panem kancléřem ubezpečen, že německá vláda se také chystá smlouvu schválit v co nejkratším možném termínu. Je to důležité, protože až bude tato stavba hotova, tak cesta z Prahy do Berlína bude trvat dvě hodiny místo současných čtyř a projekt má zásadní význam nejen pro naše dvě země, ale vlastně i pro lepší propojení Evropy,“ podotkl předseda vlády.

Vláda se zabývala návrhem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na úpravu několika nařízení vlády, které navazují na již schválené změny ve školském zákoně a také na snahu vlády zmodernizovat a zefektivnit české střední školství. Souhlasila například s tím, že si studenti zdravotnických oborů vyššího odborného vzdělávání nebudou muset absolvovat ty ročníky VOŠ, u kterých prokáží, že jejich obsah odpovídá obsahu jejich předchozího vzdělávání, nebo s tím, že se rozšíří možnost plnit profilovou část maturitní zkoušky zpracováním komplexní profilové práce na všechny obory vzdělání s výjimkou vzdělávání v konzervatoři.

Novelizovaná nařízení vlády také nastavují pravidla financování psychologů, speciálních pedagogů nebo sociálních pedagogů v základní a středních školách a konzervatořích nebo stanovují, kolik hodin výuky stát zřizovatelům základních škol proplatí na asistenty pedagogů pro prvňáčky, což souvisí se zpřísněním pravidel pro uznání odkladu zahájení školní docházky.

Kabinet projednal také zprávu Ministerstva vnitra, která shrnuje činnost členů Ústředního krizového štábu během loňských ničivých povodní. Dokument mimo jiné konstatuje, že díky včasnému varování meteorologů před přívalovými srážkami, rychlé reakci příslušných státních orgánů a také lepší připravenosti složek integrovaného záchranného systému byly škody na majetku způsobené povodní v září 2024 nižší než u srovnatelně ničivých povodní v roce 1997 a došlo i k menším ztrátám na lidských životech. Analýza konstatuje, že spolupráce složek integrovaného záchranného systému, státních orgánů i místních samospráv byla na vysoké a profesionální úrovni postu krizového, přesto se našlo několik dílčí nedostatků, které členové Ústředního krizového štábu navrhli odstranit.

Vláda schválila také nový plán odpadového hospodářství České republiky do roku 2035. Základní strategický dokument v oblasti odpadového hospodářství reflektuje závazky vůči české i unijní legislativě, které se týkají například zásadního omezování skládkování odpadu. Je postaven na principech udržitelného rozvoje a oběhového hospodářství, staví na předcházení vzniku odpadů a na optimalizaci jejich následného využití.

Vláda schválila rovněž strategii k využívání biometanu a geotermální energie. Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství připravilo akční plán pro rozvoj biometanu v ČR do roku 2030, který například počítá a vybudováním minimálně stovky biometanových stanic do roku 2029. Součástí strategie je i akční plán rozvoje využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla v centrálním zásobování teplem, jehož cílem je zvýšit využívání tepla z průmyslových procesů nebo třeba z provozu datových center a podpořit také vyšší využívání geotermální energie. Vyšší využívání těchto zdrojů povede k dalšímu zvyšování energetické bezpečnosti Česka a ke snížení naší závislosti na dovozu fosilních paliv.

Vláda odsouhlasila také další krok v transformaci Národní rozvojové banky. Schválila převod akcií Národní rozvojové banky, které dosud držely Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj, na Ministerstvo financí, které dosud drželo zbývající třetinu akcií. Dojde tím ke sjednocení akcionářských práv státu v NRB pod jeden resort, který zároveň není významným klientem této banky, a nedostává se tak do potenciálního střetu zájmů. K bezúplatnému převodu akcií dojde do 31. srpna.

Kabinet rozhodl rovněž o zvýšení sazeb elektronického mýtného za užívání dálnic a silnic I. třídy s účinností od 1. ledna 2026. Zvýšení složky mýtného, která je ukládána za účelem dosažení návratnosti nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace, se nebude týkat autobusů a dalších vozidel převážejících osoby. Zvýšení část mýtného na dosažení návratnosti nákladů vyvolaných při provozu vozidel emisemi CO₂ se týká zpoplatněných silnic I. třídy, kde dojde ke sjednocení této sazby s dálnicemi. Peníze vybrané navíc budou využity především výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic.

Vláda projednala také harmonogram další digitalizace služeb. Harmonogram shrnuje, které služby státních institucí už byly digitalizovány, které se ještě do roku 2029 digitalizovat budou a nastavuje i jednotná pravidla pro rozhodování, které služby budou kvůli neefektivnosti tohoto kroku z procesu digitalizace vyňaty jako nepřiměřená zátěž.

Vláda odsouhlasila také žádost hejtmana Olomouckého kraje o prodloužením stavu nebezpečí v okolí Hustopečí nad Bečvou a prodloužila jeho trvání o další měsíc do 12 hodin 25. srpna 2025. Důvodem je nutnost pokračovat dál co nejefektivněji a nejrychleji v sanačních pracích po havárii vlaku s toxickým benzenem a zároveň zamezit přístupu nepovolaných osob do zasažené oblasti.

Jednání vlády předcházelo zasedání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni. Ministryně obrany Jana Černochová na něm informovala vládu o záměru využít půjčku z unijního nástroje SAFE ve výši 52 miliard korun na projekt nákupu tanků Leopard 2A8 ve spolupráci s Německem. Nástroj SAFE, schválený letos v květnu v reakci na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě, umožní poskytnout půjčky členským státům ručené rozpočtem EU v celkové maximální výši 150 miliard eur pro účely společného pořizování vojenského materiálu od evropského obranného průmyslu.

Vláda.cz/gnews.cz – GH