České mzdy 2025: jaký je průměr, kdo si letos vydělá nejvíc a kdo nejméně?

Průměrná měsíční mzda letos přesáhne 46 tisíc korun. Na jakých pozicích si letos lidé vydělají vysoko nad průměrem a kdo na něj ani zdaleka nedosáhne?

Úderem 1. ledna vzrostla minimální mzda o 1900 na 20 800 korun, její růst ovlivní finanční ohodnocení napříč obory. „Růst minimální mzdy má obecně vliv na platové podmínky napříč odvětvími, zejména pak u nízkopříjmových pozic. Zvýšení minimální mzdy často tlačí zaměstnavatele k tomu, aby zvyšovali mzdy i u ostatních pozic, zejména proto, aby zachovali odstup mezi jednotlivými platovými kategoriemi. Tento efekt je však nejvýraznější v odvětvích s vysokým podílem zaměstnanců pobírajících minimální mzdu,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Dlouhodobě nejlukrativnější pozice z hlediska finančního ohodnocení nabízí sektor informačních technologií. To platí i pro letošní rok. „Mezi nejlépe ohodnocené IT pracovníky budou letos patřit specialisté na kybernetickou bezpečnost či datovou analýzu. Firmy odborníků na digitalizaci a IT bezpečnost hledají stále více, což zvyšuje jejich hodnotu, vydělávat budou letos průměrně kolem 120 tisíc korun měsíčně,“ uvedla Olga Hyklová. To potvrzuje i Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio, a dodává, že u seniorních pozic nejsou výjimkou ani mzdy vysoko nad 120tisícovým průměrem. „Zásadní roli v odměňování IT specialistů hraje praxe. Zvláště u vysoce specializovaných nebo manažerských pozic se mzda v mezinárodních firmách, pohybuje kolem dvou set tisíc korun. Po více jak desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář softwaru 215 tisíc. Během našeho loňského průzkumu jeden z respondentů na pozici UX/UI designer odpověděl, že jeho mzda po deseti letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ uvedla. 

Mezi další pozice, které si budou v letošním roce z hlediska mezd stát nejlépe, patří vedle lékařů a vrcholových manažerů zejména specialisté a manažeři v technických oborech, jako jsou strojírenství, elektrotechnika a energetika. „K vysoko hodnoceným pozicím patří například vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývoje technologií či odborníci na automatizaci a robotiku. Tito profesionálové si ve středních a velkých firmách přijdou na zhruba 90 až 120 tisíc korun měsíčně. Kromě toho vidíme stále rostoucí poptávku po specialistech v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kde se mzdy zkušených inženýrů pohybují kolem 80 až 110 tisíc korun. Ve výrobních firmách se pak mzdy technických manažerů a specialistů na procesní řízení pohybují v rozmezí 100 až 150 tisíc,“ sdělil Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.

Průměrná mzda bude v letošním roce 46 557 korun. Podle dostupných statistik na ni ale zhruba dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou. Mzda některých z nich přesáhne tu minimální jen o několik málo tisíc. Minimální mzdu v ČR pobírají přibližně čtyři procenta zaměstnanců, tedy asi 150 000 lidí. „Profese, u kterých se výdělky minimální mzdě blíží, jsou dlouhodobě uklízečky, ostraha objektů a méně častá povolání jako třeba šička. K nejhůře placeným pozicím budou pak v letošním roce patřit také pokladní a obsluha v retailu, kde se průměrná mzda pohybuje mezi 23 až 27 tisíci měsíčně. Na juniorních administrativních pozicích se zaměstnanci zpravidla nedočkají vyššího ohodnocení než 25 tisíc korun. Obecně rostou mzdy řemeslníků, kdy si ti zruční mohou vydělat i 80 tisíc měsíčně, nicméně dělnické pozice v méně specializovaných odvětvích nevydělají ani polovinu, měsíční mzda se pohybuje kolem 27 tisíc,“ dodala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Při porovnávání mezd je třeba pamatovat na lokalitu, kde pracujete. Mzdy se v ČR totiž výrazně liší podle krajů. „Nejvyšší mzdy hlásí tradičně Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj, kde je průměr 55 tisíc měsíčně. K nejnižším pak s průměrem 35 tisíc korun měsíčně patří Karlovarský a Ústecký kraj. Neznalost rozdílů ve mzdách podle krajů často vede k nereálným představám. Podle průzkumů mají uchazeči, zejména u juniorních a nekvalifikovaných pozic, často vyšší očekávání, než je realita trhu. V některých oborech, jako jsou IT nebo marketing, však uchazeči požadují zpravidla odpovídající mzdy,“ popsala Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Značné rozdíly jsou i mezi státním a soukromým sektorem. Podstatné také je, zda pracujete pro tuzemskou nebo mezinárodní firmu. „Zahraniční firmy nabízejí obecně vyšší mzdy a širší balíček benefitů, který zpravidla zahrnuje bonusy, flexibilní pracovní dobu, nadstandardní zdravotní péči a podobně. Také více investují do vzdělávání a kariérního růstu zaměstnanců. Soukromý sektor pak oproti tomu státnímu nabízí vyšší průměrné mzdy, větší důraz na výkonnost a flexibilitu. Oproti tomu práce ve státním sektoru může někomu vyhovovat kvůli větší stabilitě, pevné pracovní době nebo delší dovolené,“ řekla Marcela Vyskoková.

Podle mezinárodního průzkumu společnosti Alma Career z konce loňského roku usilovalo 61 procent zaměstnanců v Česku při poslední změně zaměstnání o víc peněz. „Problémem je, že si spousta zaměstnanců o zvýšení finanční odměny neumí říct a raději se začne poohlížet po práci v jiné firmě. Češi se v tomto ohledu stále učí. Mnoho lidí má obavy, že by požadavek na zvýšení mzdy mohl poškodit jejich pozici ve firmě. Zkušenější pracovníci si však o lepší finanční podmínky nebo další benefity říct umějí,“ uzavřela Olga Hyklová.

(za)/ gnews.cz – RoZ

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay