Na trhu sílí spekulace o možném prosincovém snížení sazeb ECB o 50 bazických bodů.

FRANKFURT, 24. října – Někteří tvůrci sazeb Evropské centrální banky (ECB) přišli s myšlenkou možného snížení sazeb o 50 bazických bodů, což signalizuje přesun pozornosti od obav z inflace k problémům růstu v eurozóně.

Podle guvernéra portugalské centrální banky Maria Centena by se o možnosti takového snížení mohlo uvažovat na prosincovém zasedání ECB, kdy centrální banka rozhodne o svém dalším postupu. Ve středečním rozhovoru pro CNBC Centeno uvedl nedávné údaje, které by mohly podpořit agresivnější snížení sazeb.

Inflace v eurozóně v září nečekaně klesla, což vedlo ECB ke snížení klíčových úrokových sazeb o 25 bazických bodů minulý čtvrtek. Jednalo se o třetí snížení sazeb v letošním roce a první snížení sazeb po sobě za posledních 13 let.

Ačkoli prezidentka ECB Christine Lagardeová trvala na tom, že snížení sazeb vychází z názoru, že „dezinflační proces je na dobré cestě“, na trhu sílí spekulace o možném prosincovém snížení sazeb o 50 bazických bodů.

Prezident nizozemské centrální banky Klaas Knot vyjádřil přesvědčení, že inflace se někdy v příštím roce vrátí na cílovou úroveň, a poznamenal, že snížení sazeb o 50 bazických bodů by nemělo být v prosinci vyloučeno.

Naproti tomu šéf rakouské centrální banky Robert Holzmann se domnívá, že na základě současných údajů je snížení sazeb o 50 bazických bodů v prosinci nepravděpodobné.

Inflace v eurozóně v září prudce poklesla na 1,7 % ze srpnových 2,2 %. Je to poprvé od poloviny roku 2021, kdy inflace klesla pod dvouprocentní cíl.

Po zasedání Rady guvernérů minulý čtvrtek Lagardeová přiznala, že údaj o inflaci byl překvapením. „Nejsem si jistá, že jsme tu hodnotu 1,7 procenta očekávali, a ostatně ani nikdo jiný.“

Průzkum ECB mezi profesionálními prognostiky zveřejněný minulý pátek upravil očekávanou inflaci pro rok 2025 a snížil ji ze dvou procent na 1,9 %.

Lagardeová zdůraznila, že boj s inflací není u konce a je ještě předčasné, aby centrální banka prohlašovala, že zvítězila.

Ekonomika eurozóny v průběhu roku 2023 stagnovala a v roce 2024 došlo k pomalému oživení. Lagardeová sice odmítla obavy z recese, ale přiznala, že hospodářská aktivita byla slabší, než se očekávalo.

Rostou obavy, že současná restriktivní měnová politika může křehké hospodářské oživení zbrzdit.

Knot řekl televizi CNBC, že ECB by se měla obávat jak podstřelení cílů, tak jejich překročení. Poznamenal, že ECB může pokračovat ve snižování sazeb, dokud nedosáhne neutrálního postoje, který je definován jako ani expanzivní, ani kontrakční, zejména pokud se prosincové projekce sladí s dalším zhoršením ekonomických údajů.

Objevily se výzvy, aby ECB snížila svou klíčovou úrokovou sazbu na neutrální sazbu, známou také jako přirozená sazba, která není ani expanzivní, ani kontrakční. Podle studie ECB zveřejněné v září není přirozená sazba v čase konstantní a v průběhu roku 2010 se blížila nule (což odpovídá nominální sazbě ve výši dvou procent).

Vzhledem k tomu, že současná základní úroková sazba zůstává výrazně vyšší než neutrální sazba, analytici předpokládají, že ECB bude muset v budoucnu provést další snížení, aby se rychle dostala na neutrální úroveň.

Xinhua/ gnews – RoZ

FOTO – Xinhua/Zhang Fan, Shan Weiyi