Rekordní investice do dopravní infrastruktury, navýšení peněz na vzdělávání, vědu i obranu a výdaje na krytí následků zářijových povodní, to vše zahrnuje návrh státního rozpočtu na rok 2025 se schodkem 241 mld. Kč, který dnes v prvním čtení projednala Poslanecká sněmovna.
„Původní návrh státního rozpočtu měl pět základních priorit, kvůli povodním k nim bohužel přibyla priorita šestá. Státní rozpočet pokračuje v konsolidaci veřejných financí, což potvrdil svými včerejšími výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení. Tento trend ovšem musí pokračovat i v následujících letech, ještě není hotovo,“ uvedl při představování návrhu ve sněmovně ministr Zbyněk Stanjura a dodal: „Novou prioritou, která se odráží v návrhu rozpočtu, jsou rekordní kapitálové výdaje s rekordním podílem národních investic. Velký důraz jsme kladli na posun ke znalostní ekonomice, kdy došlo k výraznému navýšení rozpočtu na vědu výzkum a inovace, a zároveň počítáme i s našimi spojeneckými závazky vyplývajícími ze členství v NATO zajistit výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Zabezpečili jsme prostředky k řešení dopadů povodní ve výši 10 mld. Kč, které budou vázány na tento jediný možný účel. Pokud bude celkový rozsah škod nižší, bude nižší i celkový deficit. Když se podíváte na sociální výdaje, tento návrh rozpočtu bezesporu přispěje k udržení sociálního smíru v České republice.“
Mimořádné povodňové výdaje by neměly vstupovat do strukturálního schodku. Jeho snižování by tak v roce 2025 mělo pokračovat tempem 0,5 % HDP. Střednědobý rozpočtový výhled počítá na rok 2026 s deficitem státního rozpočtu 225 mld. Kč a v roce 2027 se schodkem 180 mld. Kč.
Z celkových výdajů 2327,1 mld. Kč tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje (platy a odvody do EU) ve výši 1796,9 mld. Kč (meziroční nárůst o 62,7 mld. Kč). Z toho samotné mandatorní, tedy zákonem dané výdaje dosáhnou 1369,1 mld. Kč (+35,2 mld. Kč). Rekordní budou v příštím roce investice z národních zdrojů 153,5 mld. Kč (meziroční nárůst o 35,6 mld. Kč), resp. 249,6 mld. Kč po započtení fondů EU (meziroční nárůst o 65,0 mld. Kč), běžné výdaje státu vzrostou o 70,0 mld. Kč, tedy o 3,5 %.
Struktura výdajů odráží priority vlády. Finance určené na školství byly v kapitole Ministerstva školství navýšeny o 21,9 mld. Kč včetně zdrojů z EU, což zahrnuje i posílení výdajů na vysoké školy meziročně o 4,0 mld. Kč z národních zdrojů. Do vysokého školství tak bude oproti srpnovému návrhu rozpočtu směřovat ještě o 1,0 mld. Kč více. Vláda tak využila 1,0 mld. Kč, kterou měla k dispozici jako rezervu do maximálního povoleného rozpočtového deficitu podle výdajových rámců. Celkové výdaje na vědu, výzkum a inovace meziročně vzrostou o 3,7 mld. Kč na 51,6 mld. Kč včetně peněz z EU. Největší podíl připadne MŠMT (22,9 mld. Kč, nárůst o 2,4 mld. Kč). Posíleny budou i rozpočty kapitol AV ČR, TAČR, GAČR nebo Ministerstva zdravotnictví.
Investice státu budou směřovat především do dopravní infrastruktury, kapitálové výdaje Ministerstva dopravy dosáhnou celkové výše 93,3 mld. Kč včetně zdrojů z EU (nárůst o 51 mld. Kč). „Rozestavěno je v tuto chvíli 42 úseků dálnic a v příštím roce se zahájí výstavba dalších více než 100 km, například Pražského okruhu v úseku z Běchovic k D1, další část dálnice D35 do Lipníka n. Bečvou nebo obchvat Břeclavi. Rozšiřovat se budou také železniční koridory,“ uvádí ministr Stanjura.
V mandatorních výdajích (1796,9 mld. Kč) představují sociální transfery a dotace (sociální dávky včetně důchodů) objem 936,8 mld. Kč (nárůst o 26,6 mld. Kč), z toho připadá na důchody 717,2 mld. Kč (nárůst o 11,0 mld. Kč). Výdaje na dluhovou službu mají v příštím roce dosáhnout 100 mld. Kč (nárůst o 5 mld. Kč). Zákonem daný každoroční objem výdajů na obranu 2 % HDP (v roce 2025 se jedná o sumu 160,8 mld. Kč) je rozprostřen do více rozpočtových kapitol – kromě 154,4 mld. Kč v kapitole Ministerstva obrany jsou výdaje na obranu také např. v kapitolách SSHR, NÚKIB, NBÚ a MZV.
Pro učitele, kteří mají zákonem garantováno 130 % průměrné mzdy, bylo vyčleněno na platy o 7 % více než loni (celkem 103,5 mld. Kč, nárůst o 6,6 mld. Kč), pro ostatní státní zaměstnance počítá rozpočet s nárůstem objemu peněz na platy o 5 % (celkem 286 mld. Kč, nárůst o 19,4 mld. Kč). V jejich případě však vláda ještě musí rozhodnout, zda navýšení půjde výhradně do tarifní složky, nebo i do té nadtarifní a v jakém poměru.
Největšími rozpočtovými kapitolami (se zahrnutím peněz EU) nadále zůstávají Ministerstvo práce a sociálních věcí s objemem rozpočtových peněz ve výši 968,8 mld. Kč (meziroční nárůst o 42,2 mld. Kč vzhledem ke zvýšení povinných výdajů ze zákona), Ministerstvo školství s rozpočtem 290,8 mld. Kč (meziročně +21,9 mld. Kč), Všeobecná pokladní správa s 269,1 mld. Kč (pokles o 4,5 mld. Kč), Ministerstvo obrany s rozpočtem 154,4 mld. Kč (navýšení o 3,2 mld. Kč) a Ministerstvo dopravy s rozpočtem 139,5 mld. Kč (navýšení o 35,8 mld. Kč).
Celkové příjmy státního rozpočtu by měly v roce 2025 dosáhnout 2086,1 mld. Kč, z toho inkaso z pojistného na sociální zabezpečení představuje částku 809,4 mld. Kč (meziročně o 53,2 mld. Kč více), výběr DPH se očekává ve výši 414,0 mld. Kč (+27,2 mld. Kč), výběr spotřebních daní ve výši 157,0 mld. Kč (-1,7 mld. Kč), inkaso daně z příjmu právnických osob ve výši 244,3 mld. Kč (+29,1 mld. Kč) a výběr daně z příjmu fyzických osob ve výši 184,7 mld. Kč (+29,2 mld. Kč). Rozpočet také zahrnuje příjem 153,6 mld. Kč z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů.
Státní rozpočet se nyní posouvá k projednání příslušným výborům Poslanecké sněmovny. V průběhu druhého čtení v Poslanecké sněmovně může ještě dojít k dílčím úpravám rozpočtu v rámci jednotlivých rozpočtových kapitol.
MF/ gnews – RoZ
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German