Mezinárodní dny a týdny jsou příležitostí ke vzdělávání veřejnosti v otázkách vzbuzujících obavy, k mobilizaci politické vůle a zdrojů k řešení globálních problémů a k oslavě a posílení úspěchů lidstva. Existence mezinárodních dnů předcházela založení Organizace spojených národů, která je po založení přijala za nástroj obhajoby své existence.
V návaznosti na debatu o pojmu střetu civilizací v polovině 90. let 20. století a oslavu roku 2001 jako Roku dialogu mezi civilizacemi Organizace spojených národů, který byl rovněž poznamenán událostmi z 11. září 2001, přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů Globální agendu pro dialog mezi civilizacemi (rezoluce 56/6 ze dne 21. listopadu 2001).
Dne 7. června 2024 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci A/RES/78/286, kterou byl 10. červen vyhlášen Mezinárodním dnem dialogu mezi civilizacemi.
Zmínil jsem se o něm ve svém příspěvku na semináři o lidských a digitálních právech, který se konal 25. června v Madridu, protože rezoluce, kterou navrhla Čína a spolu-sponzorovalo ji více než 80 zemí zdůrazňuje, že všechny civilizační úspěchy představují kolektivní dědictví lidstva.
Rezoluce zdůrazňuje význam respektování civilizační rozmanitosti, včetně lidských práv Západu, tak i Východu a zdůrazňuje klíčovou roli dialogu při udržování globálního míru, dosahování kolektivního pokroku ve společném rozvoji a zvyšování lidského blahobytu.
V neposlední řadě rezoluce uznává zásadní úlohu dialogu při podpoře povědomí a porozumění univerzálním hodnotám, jak je uvedeno v Chartě OSN a Všeobecné deklaraci lidských práv, a potvrzuje, že civilizační úspěchy jsou součástí společného dědictví lidstva, a ne jednotlivců.
Mezinárodní konflikty, jejichž jsme každý den svědky, nemohou být jediným důsledkem náboženství, kultury nebo civilizace. Je třeba říci bez obalu: neexistuje žádný střet civilizací. Je to střet zájmů, střet nevědomosti a iluze o vědění, co bude zítra a pozítří.
Pojem civilizace není snadné definovat, proto se často stává předmětem nesprávné interpretace. V UNESCO označuje univerzální, pluralitní a ne-hierarchický fenomén, který má své kořeny chápání, že civilizace jsou ze své podstaty interkulturní, zachovávající si jedinečnost identit.
V éře globalizace a post-globalizace dialog jako holistický proces založený na otevřenosti vůči druhým je existenciálně důležitý k překonání nevědomosti, neznalosti způsobu života, hodnot, jazyka, historie a dědictví druhých. Přičemž platí i zde, že nevědomost neomlouvá, že je kořenem předsudků a válek všeho druhů,a pouze ekologický, efektivní a ekonomický dialog nevede lidstvo do slepé uličky.
Ministerské setkání: Dialog globálních civilizací
Ministerské setkání se bude konat v Pekingu ve dnech 10.-11. července na téma Ochrana rozmanitosti lidských civilizací pro světový mír a rozvoj. Setkání se zúčastní zástupci z přibližně 140 zemí a regionů, aby diskutovali a propagovali význam mezikulturní výměny a porozumění. Ke dni práce na příspěvku, 8. července, bylo zaregistrováno více než 600 účastníků, přičemž nevím, zda a kolik jich bude z České republiky a Německa. Předpokládám, že politicky korektní média ČR a možná i jinde v Evropě se o setkání nebudou zajímat, ale že setkání se zúčastní alespoň jeden představitel velvyslanectví a objeví se krátká zpráva o zasedání a výsledcích na webu jednoho z evropských ministerstev zahraničních věcí a webu EK.
Cílem Dialogu globálních civilizací je podpořit vzájemné porozumění a respekt mezi různými civilizacemi a uznat jejich jedinečný přínos lidstvu. Jedním z hlavních přínosů je kultura. Ta všeobecně je nejcennějším dědictvím lidstva. Přežije však, pokud v různých částech světa budou nadále propukat války, násilné konflikty a snahy o přesídlení národů? Bez míru se mohou všechny nádherné výtvory lidstva proměnit v trosky, jak dokazují boje na Ukrajině a jinde.
Již proto setkání v Pekingu se bude pravděpodobně zabývat úlohou dialogu při řešení globálních výzev, podpory mírového soužití a pokroku lidstva, podobně jako tomu bylo při nedávném 17. zasedání společenství BRICS. To bylo politicky korektními médii v ČR zcela ignorováno, protože mluvit a psát o míru a dialogu není v módě, o to ale více o strachu a přípravách na válku.
Setkání v Pekingu se odehrává v době, kdy globální výzvy vyžadují mezinárodní spolupráci a společné odhodlání budovat harmoničtější, propojenější a spravedlivější svět. To je jasně v protikladu k prosazování zákonu džungle, který se stává globální normou: Silnější má pravdu.
V kontextu uvedeného se nachází i skutečnost, kterou představuje v dnešním světě stav Organizace spojených národů. Globální vládnutí nebylo nikdy tak slabé jako dnes, kdy se USA snaží oslabit OSN a Čína aktivně prosazuje Globální civilizační iniciativu. Ta klade důraz na prosazování společných hodnot, dědictví, inovací a mezinárodní výměny lidí. Protože se jedná o existenční proces 9. června 2025 svolalo ústředí Organizace spojených národů v New Yorku tematický dialog k připomenutí prvního Mezinárodního dne dialogu mezi civilizacemi.
Zasedání předsedal velvyslanec Fu Cong, stálý zástupce Číny při OSN. Poté na něm vystoupili Miguel Ángel Moratinos, vysoký představitel Aliance civilizací OSN, jakož i zástupci různých členských států. Akce se zúčastnilo více než 200 účastníků, včetně úředníků OSN, diplomatů, vědců a odborníků.
Zmiňuji se o Globální civilizační iniciativě, protože Čína načerpala moudrost prostřednictvím Konference o dialogu asijských civilizací, na níž se sešly tisíce čínských a zahraničních hostů, aby diskutovali o ochraně rozmanitosti asijských civilizací, kulturním turismu a výměnách mezi lidmi. Čína nabrala sílu prostřednictvím setkání na vysoké úrovni v rámci dialogu se světovými politickými stranami, které podporovalo hloubkové dialogy mezi globálními politickými stranami o zkušenostech s vládnutím a civilizační inkluzivitě. V neposlední řadě i prostřednictvím nedávného summitu Čína-Střední Asie a summitu ASEAN-Čína-GCC.
Jak důležitý je dialog a umění vést dialog nejenom civilizací, ale i jejich oficiálních představitelů dokazuje dnešní projev předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenové v Evropském parlamentu. Ve svém projevu v rámci příprav na summit EU-Čína, který se bude konat 24. července, předložila Číně tři podmínky, včetně omezení spolupráce s Ruskem.
To, jak Čína pokračuje v jednání s Ruskem a jeho válkou, bude rozhodujícím faktorem pro vztahy mezi EU a Čínou… Neomezená podpora Ruska ze strany Číny vytváří zvýšenou nestabilitu a podkopává bezpečnost v Evropě… S tím nemůžeme souhlasit, řekla von der Leyenová, citována na oficiálních stránkách EK.
Závěr
Je nepopiratelné, že kultura, vzdělání a moudrost zakořeněné ve všech civilizacích jsou nejlepšími léčiteli nemocí, tj. krizí a válek vytvořených existujícím nespravedlivým světovým řádem. Ve skutečnosti kultura, vzdělání a moudrost mohou zabránit válkám, násilí, a především sociálním nespravedlnostem. Ne nadarmo motto OSN pro výchovu, vědu a kulturu zní: Protože války začínají v myslích žen a mužů, je to právě v myslích žen a mužů, kde musí být vybudována obrana míru. Ministerské setkání v Pekingu je významným krokem k pokroku v dialogu mezi civilizacemi a podpoře světa bez válek. Souhlasu netřeba.
Jan Campbell
Článek byl zveřejněn a napsán pro CGTN China.
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German