EU zpřísňuje klimatické cíle, střední Evropa tlačí na levnější elektřinu

ŠTRASBURG/BRUSEL – Evropská unie pokračuje ve zpřísňování své klimatické politiky a stanovuje nové ambiciózní cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Evropský parlament podpořil plán, podle kterého by měly členské státy do roku 2040 omezit emise o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.

Součástí návrhu je možnost započítat menší část emisních úspor prostřednictvím kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů získaných od partnerských zemí. Europoslanci zároveň souhlasili s odkladem rozšíření systému emisních povolenek ETS2, který se má nově vztahovat například na sektor budov a silniční dopravy. Nový termín jeho spuštění byl posunut na rok 2028.

Současně se stále více evropských zemí zaměřuje na dopady klimatických opatření na ceny energií. Česká republika, Rakousko a Slovensko chtějí otevřít otázku drahé elektřiny na nejbližším summitu Evropské unie. Slovenský premiér Robert Fico po společném jednání s českým premiérem Andrejem Babišem a rakouským kancléřem Christianem Stockerem uvedl, že vysoké ceny elektřiny představují závažný problém pro domácnosti i průmysl.

Podle Babiše je navíc systém obchodování s emisními povolenkami zatížen spekulativními vlivy, které mohou ceny energií dále zvyšovat. Lídři tří zemí proto chtějí na evropské úrovni otevřít širší debatu o opatřeních, která by pomohla snížit náklady na energie a zároveň posílila konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

Nový klimatický závazek Evropské unie představuje důležitý mezník na cestě k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Dohoda mezi Evropským parlamentem a členskými státy má zavést závazný mezicíl pro rok 2040, který má zajistit postupné snižování emisí skleníkových plynů. Evropské instituce zároveň zdůrazňují, že transformace energetiky musí probíhat tak, aby byla sociálně přijatelná a současně neohrozila průmyslovou výrobu ani investice.

Součástí kompromisu je také větší flexibilita pro jednotlivé členské státy. Ty mohou část emisí kompenzovat prostřednictvím mezinárodních uhlíkových kreditů, což má pomoci zemím, které čelí vyšším nákladům na transformaci energetiky. Odklad systému ETS2, který se má nově týkat například budov nebo silniční dopravy, má podle unijních představitelů zmírnit dopady na domácnosti i firmy.

Právě ekonomické dopady klimatických opatření patří mezi největší sporné body mezi členskými státy. Státy střední Evropy dlouhodobě upozorňují, že rychlé zpřísňování emisních pravidel může zvyšovat ceny energií a oslabovat konkurenceschopnost evropského průmyslu vůči Spojeným státům nebo Asii. Evropské instituce proto zároveň připouštějí, že budoucí revize klimatických pravidel bude zohledňovat vývoj cen energií i dopady na průmysl a domácnosti.

Téma cen elektřiny je mimořádně citlivé zejména v České republice, kde vláda již přijala kroky ke snížení regulované složky ceny elektřiny. Vysoké ceny energií podle českých představitelů negativně dopadají nejen na domácnosti, ale především na podniky, které kvůli nákladům ztrácejí konkurenceschopnost na evropském i globálním trhu.

Podle zástupců Evropské unie je však zelená transformace zároveň příležitostí pro modernizaci ekonomiky a podporu nových technologií. Evropské orgány opakovaně zdůrazňují, že přechod na nízkoemisní energetiku může posílit energetickou bezpečnost a snížit závislost na dovozu fosilních paliv. Zároveň má vytvořit nové investiční příležitosti a pracovní místa v sektorech čistých technologií.

Nadcházející summit Evropské unie tak bude hledat rovnováhu mezi klimatickými ambicemi a ekonomickou realitou členských států. Diskuse se podle diplomatických zdrojů zaměří nejen na ceny elektřiny, ale i na širší strategii posilování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Výsledek jednání může zásadně ovlivnit podobu budoucí energetické a klimatické politiky Evropské unie.

gnews.cz – GH