Evropská komise zvažuje odklad části AI Actu pod tlakem firem i Trumpovy administrativy

Evropská komise zvažuje, že odloží účinnost některých částí zákona o umělé inteligenci AI Act. Podle několika zdrojů jde o reakci na rostoucí tlak technologického sektoru i na politické tlaky z Washingtonu. Informaci jako první zveřejnil britský deník The Guardian.

AI Act, který vstoupil v platnost v srpnu 2024, je prvním komplexním právním rámcem na světě, jenž má regulovat využívání umělé inteligence napříč sektory. Cílem je chránit občany před „vysokorizikovými“ systémy, které by mohly ohrozit zdraví, bezpečnost nebo základní práva. Většina klíčových povinností však dosud nevstoupila v účinnost – počítá se s nimi až od srpna 2026, popř. o rok později, uvádí oficiální stránky Evropské komise.

Podle interního dokumentu, na který se odvolává Financial Times a The Guardian, Komise zvažuje jednoroční přechodné období pro poskytovatele generativní AI, tedy systémů schopných vytvářet texty či obrázky. Firmy, které už své produkty uvedly na trh před účinností nařízení, by tak získaly rok navíc, aby mohly přizpůsobit své procesy bez narušení trhu.

Současně se uvažuje o odložení pokut za porušení pravidel transparentnosti až do srpna 2027, aby poskytovatelé a uživatelé AI měli dostatečný čas na adaptaci. Podle specializovaného serveru MLex by navíc vývojáři „vysokorizikových“ systémů mohli získat větší flexibilitu při monitorování výkonu svých produktů – tedy méně striktní dohled než původně plánovala legislativa.

Na Brusel tlačí nejen Spojené státy, ale i část evropského průmyslu. Administrativa Donalda Trumpa pohrozila, že uvalí cla na země, které zavedou regulace nebo digitální daně „diskriminující americké technologie“. Z evropské strany se přidaly desítky velkých podniků, včetně Airbusu, Lufthansy a Mercedes-Benz Group, které v otevřeném dopise vyzvaly k dvouletému odkladu implementace AI Actu, aby bylo možné zajistit rozumné zavedení a zjednodušení pravidel, informoval francouzský deník Le Monde. Podle signatářů by takový krok ukázal, že Evropa bere vážně agendu konkurenceschopnosti a inovací.

Dalším hlasitým kritikem je společnost Meta, která letos odmítla podepsat komisařský kodex pro modely obecného určení. Podle viceprezidenta firmy Joela Kaplana „Evropa míří v oblasti AI špatným směrem“ a přijatý kodex podle něj zavádí právní nejistotu.

Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier zdůraznil, že diskuse o odkladu neznamená oslabení závazku EU. „Evropská unie si zachovává suverénní právo rozhodovat o vlastní legislativě,“ uvedl pro agenturu Reuters. Podle Regniera Brusel zůstává v kontaktu s globálními partnery, ale žádná třetí země nebude určovat, jakým způsobem EU reguluje technologický sektor.

Evropská komise má návrhy změn zveřejnit 19. listopadu 2025. Ty následně projedná Evropský parlament a Rada EU. Pokud by se odklad skutečně schválil, mohlo by to zásadně ovlivnit nejen technologické firmy, ale i celý ekosystém inovací v Evropě. Jak poznamenává Reuters, jde o vyvažování mezi ochranou občanů a zachováním konkurenceschopnosti vůči USA a Číně.

gnews.cz – GH