Nejhorší noční můra Bruselu se blíží: Francie na prahu vlády krajní pravice

Francouzská politická krize se prohlubuje a podle serveru Politico se znovu probudil největší strach Bruselu – možnost, že zakládající člen EU se přikloní ke krajní pravici. Prezident Emmanuel Macron čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co pokus jeho premiéra o sestavení vlády ztroskotal během 14 hodin. Předčasné volby tak vypadají stále pravděpodobněji.

Vítězství Marine Le Penové a jejího Národního sdružení (Rassemblement National, RN) je podle průzkumů reálné – a s ním i možnost, že Francie bude mít euroskeptického premiéra Jordana Bardellu. Jak uvedl Politico, v takovém případě by Francie, druhá největší ekonomika EU, poprvé zastávala klíčové posty v Bruselu v rukou krajní pravice.

„Le Penová je jiná,“ uvedl nejmenovaný činitel Evropské komise. „Změna vedení ve Francii by měla zásadní dopady na celou Unii.“

RN dlouhodobě odmítá Macronovu politiku vůči Ukrajině i evropskou obrannou spolupráci. Le Penová obviňuje prezidenta z „válečného šílenství“ a trvá na odchodu Francie z integrovaného velení NATO, i když by chtěla zachovat spolupráci se Spojenými státy.

Pro Brusel by taková změna znamenala příchod třetího problematického partnera k Viktorovi Orbánovi a Robertu Ficovi – a brzy možná i Andreji Babišovi, který podle Politico po volebním vítězství v Česku míří k návratu k moci. Tito lídři už nyní blokují evropskou politiku vůči Rusku a klimatické reformy.

Podle průzkumu Opinionway má Národní sdružení kolem 33 procent podpory, zatímco levicové bloky oscilují mezi 18–24 procenty a Macronův střed klesl na 14–16 procent. Přestože volební systém s dvojkolovým hlasováním zůstává pro krajní pravici překážkou, takzvaná „republikánská fronta“ – tedy spojenectví proti RN – je stále slabší.

Pokud by Le Penová či Bardella získali většinu, mohli by ovlivňovat francouzské postoje v Radě EU. Jak uvedl Politico, Francie by pak mohla blokovat evropské návrhy napříč sektory – od obrany přes obchod až po ekologii.

Otázkou zůstává, zda se různé podoby evropského populismu někdy spojí v „blokující menšinu“, která by mohla paralyzovat chod Unie. Podle analytiků, na které se Politico odkazuje, to v nejbližší době nehrozí. Jak ale varuje Grégoire Roos z londýnského think-tanku Chatham House: „Každá země má svůj ‚populistický moment‘. Doufejme jen, že nepřijdou všechny najednou.“

Politico/gnews.cz – GH