Evropská unie se ocitla pod palbou kritiky kvůli nové obchodní dohodě se Spojenými státy. Exministr zahraničí EU Josep Borrell označil dohodu, která zavádí 15% clo na evropské zboží, za „kapitulaci“ a „projev slabosti“. Podle něj Evropská komise místo vyjednávání ustoupila tlaku bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Z politického hlediska to dává dojem podřízenosti,“ řekl Borrell pro server EUObserver.
Dohoda, kterou Brusel a Washington oznámily koncem července, přichází jako kompromis po měsících hrozeb. Trumpův tým pohrozil zavedením 30% cel na evropské automobily, ocel a další klíčové sektory. Nakonec přišlo „zmírnění“ – clo ve výši 15 %. Podle Reuters to EU přijala ve snaze odvrátit plnohodnotnou obchodní válku. Evropská komise ji prezentovala jako „nejméně špatné řešení“.
Borrell ale tvrdí, že Unie podlehla taktice silnějšího. „Tohle není dohoda, to je vydírání. USA řekly: ‘Buď 30 %, nebo 15 %’ – a my máme být vděční?“ podivil se.
Francie zuří, Německo mlčí
Zatímco předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila výsledek za „strategický kompromis“, ne všichni v Evropě sdílí její nadšení. Francouzský premiér François Bayrou dohodu označil za „temný den pro Evropu“. Podle The Guardian kritizoval především to, že EU slíbila masivní nákupy amerického plynu, zbraní a polovodičů, zatímco sama nezískala žádné srovnatelné úlevy.
Podle dohodnutých podmínek má EU v následujících třech letech koupit americký energetický materiál v hodnotě 750 miliard dolarů a rovněž investovat až 600 miliard do amerických obranných a technologických projektů. „Trump chápe jen sílu. My jsme ukázali úsměv a on nás přepral,“ řekl francouzský ministr obchodu Laurent Saint-Martin.
Německo zůstalo zdrženlivější. Podle Deutsche Welle Berlín ocenil, že se podařilo zabránit „destruktivní obchodní válce“, ale zároveň varoval, že německý automobilový průmysl může kvůli novým clům utrpět ztráty v řádu miliard eur ročně.
Obchodní mír za vysokou cenu
Ekonomové varují, že dohoda je pro EU nevýhodná. Capital Economics odhaduje, že zvýšení tarifů může srazit růst evropského HDP o 0,2 % ročně. Investorská důvěra v eurozónu se v srpnu propadla, jak informoval The Guardian, zejména kvůli dopadům na vývozně orientované sektory, jako je farmaceutika, automobilky nebo strojírenství.
„EU se prezentuje jako globální hráč, ale chová se jako slabší partner,“ shrnul situaci politolog Ulrich Speck pro Politico Europe. Borrell k tomu dodal: „Tohle není strategická autonomie, to je iluze.“
Symbolické selhání?
Někteří pozorovatelé mluví o „momentu Suez“ – historickém bodě, kdy Evropa ztratila iluze o své globální síle. Jak napsal The Guardian ve svém komentáři, „Evropa právě ukázala, že je podřízená, nikoli rovnocenná.“
Trump se mezitím netajil spokojeností. Dohodu na společném setkání s von der Leyenovou ve Skotsku označil za „největší vítězství amerického obchodu za posledních deset let“, jak uvedla agentura Reuters.
TASS/gnews.cz – GH