Polsko chce dočasně pozastavit právo na azyl, požádá o souhlas EU

VARŠAVA – Polský premiér Donald Tusk oznámil přijetí dlouhodobé vládní strategie „Znovu získat kontrolu, zajistit bezpečnost“, jejímž cílem je získat plnou kontrolu nad migrací a co nejvíce omezit nelegální překračování polských hranic. Představí ji v úterý, kdy uplyne rok od voleb, které jeho stranu vynesly k moci. Kvůli situaci na hranici s Běloruskem chce jako součást této strategie dočasně pozastavit právo na azyl a požádat Evropskou unii, aby opatření schválila. Varšava obviňuje Minsk, že migranty k přechodu polské hranice nabádá a pomáhá jim k tomu.

„Nebudeme respektovat ani uplatňovat žádnou evropskou myšlenku, která (…) narušuje naši bezpečnost. Mám na mysli pakt o migraci a kontext přistěhovalectví,“ řekl Tusk, jenž býval i předsedou Evropské rady.

„Chceme, aby do Polska přicházeli lidé, kteří tady budou poctivě pracovat, studovat, platit daně a integrují se do polské společnosti. To jsou lidé, kteří si zaslouží respekt a úctu. Musejí přijmout polské normy a zvyky,“ prohlásil Tusk.  Stát je podle něho povinen omezit nelegální migraci v Polsku na minimum a znovu získat plnou kontrolu nad tím, kdo přichází, proč přichází a jak může být užitečný.

Premiér hovořil ve Varšavě na sjezdu Občanské platformy, která je největší stranou polské koaliční vlády. „Máme velkou knihu negativních zkušeností ze západních zemí. Přilákaly spoustu přistěhovalců. V určitém okamžiku tam přehlédli aspekt integrace,“ dodal.

Migrace je v Polsku důležitým tématem od roku 2021, kdy velké množství lidí, především z Blízkého východu a z Afriky, začalo nelegálně překračovat hranice s Běloruskem. Varšava a Evropská unie tehdy označily za viníky nastalé krize Minsk a jeho spojence Rusko. Tyto země vinu odmítly. Polsko tvoří vnější hranici Evropské unie a Schengenského prostoru. Podle polského ministra obrany tlak na polsko-běloruskou hranici vzrostl a přibylo pokusů o ilegální přechody i případy násilí na obou stranách.

„Musíme znovu získat stoprocentní kontrolu nad tím, kdo do Polska přijíždí,“ zdůraznil Tusk. Jedním z prvků migrační strategie bude podle premiéra i „dočasné územní pozastavení práva na azyl.“ Právo na azyl se podle Tuska zneužívá. „Je to proto, že velmi dobře víme, jak je využíváno (běloruským prezidentem Alexandemr) Lukašenkem, (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem, pašeráky a obchodníky s lidmi, jak je toto právo na azyl zneužíváno přesně proti své podstatě,“ uvedl polský premiér.  

Liberál Tusk od nástupu do funkce premiéra loni v prosinci prosazuje tvrdou politiku vůči migraci, což je strategie, která si získala širokou podporu veřejnosti. Znepokojila ale aktivisty, kteří doufali, že nový premiér opustí přístup předchozí národovecké vlády. V červenci polský parlament schválil zákon, který bezpečnostním složkám usnadnil použití zbraní proti migrantům na hranicích s Běloruskem.

Premiérův plán podle serveru Onet.pl kritizovala zakladatelka humanitární organizace Polská humanitární akce Janina Ochojská . „Pokud premiér něco takového vyhlásí, znamená to, že tím zároveň pozastavuje platnost ženevské úmluvy, úmluvy o lidských právech a mnoha dalších úmluv a práv. Znamená to, že v Polsku nebudou platit?“ ptá se Ochojská, která je zároveň bývalou poslankyní Evropského parlamentu.

Ke kritice se připojily také další neziskové organizace. „Nikdy jsem Donalda Tuska nepovažovala za šampiona v oblasti lidských práv, ale toto je nové dno,“ uvedla Małgorzata Szulekaová, členka vedení Helsinské nadace pro lidská práva (HFHR) sídlící ve Varšavě. „Na hranicích je humanitární krize, je to ale také otevřená migrační trasa. Musíme najít prostor pro rozumnou diskusi, která nebude tak populistická,“ dodala.

Marysia Zlonkiewiczová z organizace Grupa Granica, která pomáhá migrantům na hranicích, označila pozastavení práva na azyl za protiústavní krok, který uvrhne migranty do rukou pašeráků lidí. „Premiér Donald Tusk porušuje ústavu, kterou se zavázal bránit,“ prohlásila.

O tématu migrace se jednalo i na společném zasedání polské a české vlády 9. října v Praze. Oba kabinety společně vyzvaly k přísnější evropské migrační politice a vyslovily se pro „přísnější a odlišnou verzi migračního paktu EU“, který má vstoupit v platnost v roce 2026. Volají po lepší ochraně vnějších hranic EU a zároveň kritizují obnovení vnitřních hranic, jak to učinilo Německo.

gov.pl / wikipedia / Gnews.cz – HeK