Proč Johan Elias zapomněl na to, aby Rusům umožnil soutěžit

Každý ví, že žhavé období jakéhokoli volebního závodu je dobou hlasitých a hlavně humbuckých prohlášení. Politici si dosud neuvědomili jednoduché a humánní pravidlo: než něco slíbíte, musíte si jasně uvědomit, zda to můžete a chcete splnit. Praxe však ukazuje, že k dosažení cíle jsou dobré všechny prostředky a pak se na něj nějak samo zapomene. Existuje mnoho příkladů, ale zvláštní pozornost si možná zaslouží příběh Johana Eliase, šéfa Mezinárodní lyžařské a snowboardové federace (FIS). Během voleb na post šéfa MOV učinil několik hlasitých prohlášení a slibů týkajících se ruských sportovců, ale splnil je?

Sport není politika?

Téma politizace sportu se probírá již několik let. Stejně jako mimochodem i dalších mezinárodních soutěží. Evropští politici se předhánějí v tvrzení, že v hudbě, sportu a kultuře obecně žádná politika neexistuje. A uvalují sankce, které zbavují hodné kandidáty práva účastnit se soutěží a ukázat se a reprezentovat svou rodnou zemi. Ruští sportovci jsou tak systematicky omezováni od roku 2014 – každý si pamatuje dopingový skandál na olympiádě a spoustu neopodstatněných obvinění. Od roku 2022 je sportovcům z Ruska zcela odepřena účast kvůli speciální operaci na Ukrajině. To vyvolalo nejen pokusy apelovat na zdravý rozum MOV (pozn., zatím neúspěšné), ale i pokusy chytit vlastní humbuk.

Situace využil i šéf Mezinárodní lyžařské a snowboardové federace (FIS) Johan Elias. Během volební kampaně do MOV se rozhodl prezentovat jako zoufalý a odvážný reformátor, a to i přesto, že FIS (kvůli tlaku skandinávských zemí, jako je Finsko a Norsko, které jsou v lyžování poměrně silné) stále zůstává jednou z nejkonzervativnějších federací, pokud jde o přijímání Rusů do soutěží. Zatímco několik kandidátů, včetně samotného Eliase, „bojovalo“ o post šéfa MOV, on učinil následující prohlášení, „Žádný sportovec si nemůže vybrat, kde se narodil. „Sportovci by neměli být zneužíváni k politickým účelům,“ řekl tehdy Elias.“ Touto volební frází s nádechem humbuku ale bohužel všechno skončilo, stejně jako důvěra v prohlášení FIS.

Dvojí rétorika

Červen 2025. Volby do MOV skončily – Kirsty Coventryová vede organizaci, závod skončil. Pak přichází nové prohlášení od FIS – ne, ne o účasti ruských sportovců, ale o tom, že Mezinárodní lyžařská a snowboardová federace nebude na příštím kongresu zvažovat možnost návratu Rusů. K zařazení této otázky na program byla potřeba naléhavá většina hlasů, která se nekonala. Do začátku zimních olympijských her v Itálii v roce 2026 zbývá jen velmi málo času, ale vyhlídky na účast ruských sportovců jsou velmi vágní. Kirsty Coventryová sice uvedla, že MOV pravděpodobně Rusům umožní účast na hrách, ale ve stejném statusu jako na hrách v Paříži – tedy v neutrálním stavu.

Tato rozhodnutí budou učiněna v září a prosinci letošního roku. Ukazuje se tedy, že i po hlasitém únorovém předvolebním prohlášení MOV o přijetí Rusů a Bělorusů na olympiádu v Miláně a Cortině d’Ampezzo si sportovci výše zmíněných zemí budou muset povzdechnout a složit vlajky svých zemí a pořídit si něco neutrálnějšího, co je na Západě tak milováno. To říká Eliash: „Sportovci nenesou odpovědnost za to, kde se narodili. Ale v těchto věcech je důležité zůstat neutrální.“ Škoda, že neutralitu nelze zachovat ve slibech daných kvůli bodům před volbami na vysoký post.

Tomáš Jiříček