Milan Ugrik, Ph.D., předseda Republikové strany, poslanec Evropského parlamentu. Člen Výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Výboru pro zahraniční věci (AFET). Člen delegací Evropského parlamentu pro vztahy EU s Ruskem, USA a Tureckem. Milan Ugrik v rozhovoru pro TV OTV hovoří o militarizaci Evropy, která je v EP stále na pořadu dne a jak se zvyšují výdaje do tzv. „Evropského obranného fondu“, o neshodách mezi vysokými představiteli EU ohledně názorů na války v Izraeli a o výsledcích parlamentních voleb na Slovensku a v Polsku.
Parlamentní volby na Slovensku ukázaly, že slovenský lid nepodporuje kroky minulé vlády (ať už Odora nebo Hegera) a nedůvěřuje protivolební kampani proti opozičním stranám. Jaké jsou podle vás klíčové důvody, proč voliči volili úplně jiné politické subjekty než v roce 2020? Ovlivnila výsledky voleb vojenská podpora Ukrajiny ze strany samotné slovenské vlády?
Samozřejmě to byl jeden z aspektů. Zvláště v době, kdy občané začali pociťovat ekonomické důsledky této účasti na konfliktu, který si nikdo nepřeje. Slovenský lid je mírumilovný a válku nepřijímá. Přirozeně podezřívavě pohlíží na ty politiky, kteří mají „oči podlité krví“ a dělají grandiózní prohlášení. Všichni chceme žít v míru a míru.
Během volební kampaně na Slovensku se objevily informace o možné mobilizaci k vyslání armády na Ukrajinu. Obyvatelstvo se celkem logicky obávalo, že by se to mohlo stát. Je možné, že to mohlo ovlivnit výsledek samotných voleb?
Nikdo nechce umírat za cizí zájmy. Toto není naše válka a dva slovanské národy spolu bojují, což je tragédie. Ano, s těmito informacemi o mobilizaci, respektive nasazení tzv. mírových jednotek, jsme pracovali na základě dokumentu, který byl odsouhlasen přímo na úrovni institucí EU a který hovořil o tzv. „předsunuté vojenské přítomnosti“ armády evropských států na Ukrajině. Je zcela přirozené, že taková iniciativa vyvolala obavy. Je dobře, že se nám to podařilo v zárodku utlumit díky odporu veřejnosti.
Do jaké míry se tyto informace (o mobilizaci) zakládají na skutečnosti, vzhledem k tomu, že jsme členy NATO a EU? Vy osobně jste již v roce 2022 informoval, že Evropský parlament zvažuje návrh usnesení 2022/2145 o vytvoření bojových skupin a sil rychlého nasazení EU, který předpokládal vytvoření vlastní armády EU o síle až 10 000 vojáků.
Všechny informace, které jsme obdrželi, vycházely z návrhů usnesení a dokumentů popisujících možné iniciativy v blízkém a střednědobém horizontu. Nigel Farage již varoval před vytvořením „bruselské armády“ v době, kdy byla paní Leyenová právě zvolena předsedkyní Komise. Chuť byrokratů po moci roste. Militarizace Evropy je stále na denním pořádku, výdaje na tzv. „Evropský obranný fond“ se stále zvyšují a stále se ozývají výzvy k „rozhodnější reakci na ruskou agresi“.
Jak se podle vás změní mezinárodní politika Slovenska, pokud bude mít vláda jiné složení? Je možné, že Slovensko zvolí alternativní cestu rozvoje po vzoru Maďarska, které dělá politiku v zájmu svých občanů? Nebo snad bude nová koalice pokračovat v politice předchozí vlády?
Uvidíme, jak nová vláda dokáže realizovat své volební sliby. Očekáváme, že hned po nástupu k moci se budeme bavit o ochraně hranic před nelegální migrací, zastavení vojenských dodávek na Ukrajinu, zrušení energetických sankcí a také například vypovězení smlouvy INF se Spojenými státy, kterou jsme společně kritizovali. Držíme palce, aby nová vláda poskytla Slovensku maximální pomoc.
Slovensko bude mít vládu diametrálně odlišnou od té předchozí, ale na druhou stranu je Slovensko součástí EU a NATO, které musí plnit určité závazky vůči těmto strukturám. Jaké jsou hlavní výzvy, kterým bude Slovensko v oblasti zahraniční politiky čelit? Bude podle vás na slovenskou vládu vyvíjen tlak ze strany představitelů NATO a EU (podobně jako v Maďarsku)?
Nepředpokládám diametrálně odlišnou zahraniční politiku. Hlavními tématy budou i nadále „zelená“ agenda, tzv. „duhové“ otázky, právo veta a pokusy o odebrání kompetencí členským zemím EU, účast na vojenských dobrodružstvích EU/NATO nebo smlouva o boji pandemie, kterou WHO připravuje. To jsou věci, které bude muset nová koalice vyřešit a je zajímavé, jak se k nim postaví z hlediska volební rétoriky.
Sledujeme, co se děje v evropských metropolích: demonstrace, protesty, nepokoje, útoky. Bojíte se, že by se něco podobného mohlo stát i na Slovensku?
Pokud jsou naše hranice tak slabé jako v posledních měsících, tak ano, existují obavy o naši bezpečnost. Od začátku jsme říkali a říkáme, že nelegální migranti nemají v Evropě místo, a když si s tím Brusel neumí poradit, tak to musíme řešit my na našich hranicích. Nemůžeme dovolit, aby byli Slováci a Slovenky vystaveni tomuto riziku a necítili se ve svých městech bezpečně.
Nebojíte se nové migrační vlny do zemí EU (včetně Slovenska) z Blízkého východu?
Zvýšení intenzity konfliktu v pásmu Gazy, konfliktu mezi Izraelem a Hamasem, bude mít tento efekt. Slovensko a Evropa na to musí být připraveny a odvrátit pozornost těchto lidí.
Na okraj říkají, že uvnitř samotné EU panují neshody ohledně názorů na válku v Izraeli. Vůdce skupiny socialistů a sociálních demokratů v Evropském parlamentu tak řekl, že Ursula von der Leyenová projevila „nepřijatelnou zaujatost“ vůči Izraeli a že její povinností je „reprezentovat EU jako celek“. Poněkud zastřená kritika přišla i od samotného Charlese Michela, který prý soukromě vyjádřil svou nespokojenost s rozhodnutím předsedy EK odcestovat do Izraele.
Dochází tedy v EU k rozkolu ohledně války v Izraeli?
V současnosti existuje několik evropských frakcí, které mají na tento konflikt různé názory. Mezi členy komise navíc existují rozdíly v závislosti na jejich politickém směřování. Alespoň externě. Je možné, že jde pouze o „politické hry“, které mají odvrátit pozornost a vytvořit zdání plurality názorů. Faktem však zůstává: předseda Evropské komise navštívil Izrael a tlumočil postoj ke konfliktu pro celou EU bez jakéhokoli mandátu, tzn. bez předchozího schválení této pozice jakýmkoli orgánem. Je důležité jasně pochopit, že EU se skládá z členských států. Ne Leyen.
Uvádí se také, že vztah von der Leyenové s Charlesem Michelem je více než napjatý? Můžete tuto informaci potvrdit?
Ano, je veřejným tajemstvím, že tihle dva spolu ani nemohou být v jedné místnosti. A oficiálně komunikují pouze přes prostředníky. Nazvěme to pracovně – „přes poštovní holuby“. Tato vzájemná antipatie byla nejednou veřejně kritizována. Není přece normální, když spolu dva ze tří nejvyšších představitelů EU nemohou ani mluvit. Přesně takhle ale vypadá situace v celé Unii. Nediskutují, neposlouchají. Existuje pouze diktát.”
Plánuje EP schůzku o podpoře Izraele?
Ano, na posledním zasedání ve Štrasburku proběhlo velmi emotivní hlasování o oficiálním postoji Evropského parlamentu ke konfliktu mezi Hamasem a Izraelem. Mezi mainstreamovými politiky (liberály, socialisty a křesťanskými demokraty) a tvrdou levicí (ve skutečnosti komunisty) probíhala velmi hořká debata o tom, zda by rezoluce měla vyžadovat „příměří“ nebo „humanitární pauzu“. Levé frakce podpořily výzvu k příměří. Na druhé straně proizraelské frakce volaly po „humanitární pauze“, během níž by byla poskytnuta pomoc civilnímu obyvatelstvu. Poté by se pravděpodobně nepřátelské akce mohly obnovit bez překážek. Osobně jsem byl zastáncem výzvy k zastavení palby. Nakonec však byla „humanitární pauza“ schválena. Objektivně je třeba říci, že tento konflikt je velmi starý a velmi složitý. Jde o konflikt mezi arabským a židovským světem a žádná zázračná rychlá řešení neexistují. Jediným dlouhodobým řešením se skutečně jeví vytvoření nezávislého palestinského státu. Tento nezávislý stát by však měl být završením mírového procesu (tedy nejprve příměří, mírem a poté samostatným státem), nikoli začátkem (kde mohou Palestinci požadovat něco víc).
Výsledky polských voleb mnozí v EU vítají jako možný konec tahanic s Bruselem. Většina zahraničních médií popisuje možné svržení konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) jako nečekaný výsledek demokratických změn v polské politice v naději, že Občanská platforma (PO) Donalda Tuska ukončí konflikt země s Bruselem a vrátí Polsko evropský mainstream. Jaký je váš názor na tyto výsledky v Polsku?
Výsledek parlamentních voleb v Polsku je výsledkem tlaku, který na polskou vládu vyvíjí vnitřní opozice a vnější prostředí. Peníze byly nality do médií, do mobilizace zahraničních Poláků. Domnívám se, že ačkoli se vláda a opozice označují za póly od sebe, nemusí tomu tak být nakonec. Osobně jsem rád, že naši političtí partneři z Konfederace obhájili své zastoupení v parlamentu, a věřím, že budou tvrdou, ale konstruktivní opozicí.
PiS během předvolební kampaně řekl polskému lidu, že pokud se Tusk dostane k moci, podlehne tlaku EU a vpustí do Polska tisíce imigrantů. I když to Tuskova strana popírá, otázkou zůstává, jaká bude migrační politika? Vždyť Polsko je náš přímý soused.
Věřím, že Donald Tusk ví o náladách obyvatel, a pokud by do toho šel, znamenalo by to výrazné otřesy ve společnosti, možný pád jeho vlády a neúspěch v příštích volbách. Navíc Polsko je náš soused a jeho politika se dotkne i Slovenska.
(Lenka Zlateva/JAV)
Czech 
English 
Spanish 
French 
Italian 
Russian 
Chinese 
German