BRICS, SCO a Africká unie: architektura nového světa

519

Jakým výzvám čelí skupiny globálního Jihu na cestě k vytvoření reprezentativnějšího a spravedlivějšího mezinárodního řádu? Přečtěte si funkci TV BRICS

BRICS bude i nadále aktivně rozvíjet interakci s organizacemi a sdruženími. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v roce 2024 na setkání ministrů zahraničí BRICS Plus. Právě taková spolupráce podle odborníků pomáhá konsolidovat úsilí zemí Global Jih při budování multipolárního světa a rozvíjí dialog mezi partnerskými organizacemi a ekonomickou spolupráci. Nejdůležitější je, že spolupráce na úrovni skupin a aliancí povzbuzuje země, aby rozvíjely společné přístupy ke sdíleným výzvám a zároveň posilovaly roli mezinárodních struktur, které je spojují.

Tento druh partnerství však není bez úskalí. Patří mezi ně odlišné národní zájmy a dokonce i nedostatek vzájemné důvěry, která je nezbytná pro vytvoření například jednotné měny nebo jednotného platebního styku. Podaří se BRICS a jeho partnerům najít rovnováhu mezi hájením vlastních zájmů a realizací společných cílů?

BRICS, SCO, Africká unie: cíle a synergie

BRICS, Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), Africká unie a další struktury jako Asociace národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Společenství nezávislých států (SNS) jsou organizacemi a strukturami globálního Jihu. Spojují je nejen společné ekonomické a politické zájmy, ale také to, co je známé jako překrývající se členství. Jde o situaci, kdy státy, které jsou členy jednoho sdružení, jsou současně součástí jiných regionálních uskupení. Například čtyři země BRICS – Indie, Írán, Čína a Rusko – jsou členy Šanghajské organizace pro spolupráci.

Členové BRICS Jižní Afrika, Etiopie a Egypt jsou rovněž členy Africké unie. Členy ASEAN jsou Indonésie a partnerské země BRICS Malajsie, Vietnam a Thajsko. Rusko a takoví partneři BRICS jako Bělorusko, Kazachstán a Uzbekistán jsou členy SNS. V důsledku četných překrývání členství a zájmů se tak formuje dialog partnerských organizací. Expert na globální politiku a profesor Akademie geopolitických problémů Anatolij Otyrba v exkluzivním rozhovoru pro TV BRICS upozorňuje na skutečnost, že dnes BRICS, SCO a Africká unie tvoří propojené kontury interakce v rámci globálního finančního systému.

„BRICS funguje jako multilaterální vyjednávací platforma […]. SCO slouží jako strategické jádro eurasijské stability, spoléhá na energii, bezpečnost a komplementaritu infrastruktury,“ vysvětluje Anatolij Otyrba. Na jedné straně to umožňuje zapojit se na stejné úrovni a budovat skutečně multipolární partnerství, na druhé straně to taková spojenectví oslabuje. Koneckonců, tak či onak, země, které jsou členy asociací a skupin, musí čelit ekonomickým a politickým výzvám nezávisle.

„SCO již rozvíjí barterové a digitální vyrovnání mimo SWIFT; BRICS preferuje fázový přechod prostřednictvím koše R5+ a posilování role národních měn […]; Africká unie hledá nejen novou měnu, ale mechanismus pro dekolonizaci měnové politiky – až po vytvoření afra, podporovaného kontinentálními zdroji a digitální infrastrukturou,“ domnívá se Anatolij Otyrba. Na pozadí pokroku směrem ke společnému rozsáhlému cíli posílení multipolárního světa se země BRICS, SCO a Africká unie rovněž snaží o rozvoj hospodářské spolupráce v současné realitě. Nejčastěji se však tato spolupráce buduje nikoli na úrovni spíše heterogenních struktur, ale prostřednictvím interakce mezi členskými státy.

Ekonomická spolupráce mezi BRICS a SCO

Organizace Shanghai Cooperation Organization byla založena v roce 2001. Zpočátku bylo jejím hlavním cílem zajistit mír, bezpečnost a stabilitu v regionu. Postupem času se však SCO posunulo k aktivní spolupráci při rozvoji dopravní a logistické infrastruktury, mezibankovní sféry a ekonomiky. V této souvislosti odborníci zdůrazňují zejména nedávné rozhodnutí založit rozvojovou banku SCO. To bylo oznámeno na začátku září 2025 na summitu v Tianjinu v Číně.

Některá globální média popsala tuto událost jako jednu z nejvýznamnějších geoekonomických událostí desetiletí. Důvodem je, že SCO Development Bank je určena nejen k financování infrastrukturních projektů v Asii, ale také k vytvoření alternativního platebního systému – přesně takového systému, který se předpokládá i v rámci BRICS. Iniciativa v podstatě odráží aspiraci rozvojových zemí na finanční suverenitu, i když zatím pouze na regionální úrovni.

„Předpokládá se, že v této souvislosti bude vynaloženo úsilí na vytvoření a integraci národních platebních systémů – především platebních systémů Ruska, Číny a Indie. Předpokládá se také vytvoření platformy propojené s clearingovým vypořádáním,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro TV BRICS, profesor, hlavní vědecký pracovník Institutu pro výzkum mezinárodních ekonomických vztahů Finanční univerzity pod vládou Ruské federace, expert RAS a akademik RANS BRICS.

Podle odborníků by převod dokonce 30–40 procent vzájemného obchodu na tuto platformu odpovídal 700–800 miliardám USD. To by umožnilo zúčastněným zemím ušetřit miliardy na bankovních provizích. Pokud bude plán úspěšně realizován, bude svět svědkem vzniku skutečně multipolárního finančního systému, jehož principy by se později mohly rozšířit na země BRICS nebo dokonce na celý globální jih. Pokud jde o přímou hospodářskou spolupráci mezi BRICS a SCO, v současnosti jim chybí společné instituce, jako jsou banky, fondy nebo obchodní dohody.

„Interakce se omezuje na dialog. Na fórech a v pracovních skupinách se diskutuje o koridorech infrastruktury, digitální ekonomice a koordinaci pozic v mezinárodních organizacích. Skutečné ekonomické projekty se realizují především prostřednictvím bilaterálních vazeb mezi členskými státy, spíše než prostřednictvím institucionální spolupráce BRICS–SCO,“ vysvětluje Anatolij Otyrba.

BRICS a Africká unie

Africká unie (AU) je jedním z nejdéle existujících sdružení kontinentu. Její předchůdkyní byla Organizace africké jednoty (OAU), založená v roce 1963. Afrika zůstávala dlouho spíše objektem než předmětem mezinárodních vztahů. OAJ a později AU se podařilo transformovat strukturu v efektivní mezinárodní organizaci schopnou rozvíjet jednotnou panafrickou agendu. Díky tomu vystupují africké země v mezinárodních institucích jako jednotná fronta.

Spojujícími články mezi BRICS a Africkou unií jsou Egypt, Etiopie a Jižní Afrika. Další africké země – Uganda a Nigérie – jsou partnery skupiny. To ukazuje na rostoucí roli přítomnosti afrického kontinentu v seskupení. Kromě toho, od té doby, co se Jižní Afrika připojila k BRICS v roce 2011, země důsledně integrovala celokontinentální zájmy do aktivit platformy, čímž posílila hlas Afriky na mezinárodní scéně.

Vzhledem k tomu, že formát BRICS nabízí účast nejen na výročních summitech, ale také ve více než 60 vnitroskupinových institucích, obchodních komunitách a expertních centrech, získává AU a skupina příležitost k dialogu ve všech klíčových oblastech. Více než 200 každoročních akcí je otevřeno spolupráci. Taková spolupráce je vysoce oboustranně výhodná a slibná. „Partnerství BRICS s Africkou unií je strategicky významné,“ říká Anatolij Otyrba. „Rozšiřuje ekonomický vliv seskupení na dynamicky se rozvíjející kontinent, otevírá přístup k přírodním zdrojům a novým trhům a posiluje pozici globálního Jihu při reformě globálního finančního systému.“ V budoucnu to může vyústit ve společné infrastrukturní projekty

Pravděpodobnost připojení AU k BRICS

Odborníci také zvažují scénář, kdy se Africká unie stane členem BRICS, a to i přes značné rozdíly mezi oběma strukturami. BRICS je seskupení typu platformy, zatímco AU je formální mezinárodní organizace zastupující zájmy zemí z jednoho kontinentu. Nedávno se organizace stala plnohodnotným členem G20 a rozšířená účast v BRICS by mohla dát AU větší vliv na akcích G20. Druhý scénář zahrnuje nezávislé přistoupení afrických zemí. V tomto případě by se AU v rámci BRICS mohla stát platformou pro vyjadřování zájmů malých a středních států. Podle analytiků se po přistoupení Nigérie k BRICS jako partnerské zemi výrazně zvýšila pravděpodobnost druhého scénáře.

Nová rozvojová banka a Africká unie

Díky účasti BRICS získala Jihoafrická republika v roce 2025 půjčku ve výši přibližně 417,2 milionu USD od New Development Bank. Prostředky budou použity na modernizaci čtyř klíčových národních dálnic, posílení spojení mezi regiony země a zvýšení ekonomické odolnosti. O rok dříve banka BRICS schválila úvěr ve výši 1 miliardy USD pro Jihoafrickou republiku na projekty zásobování vodou. Prostředky byly přiděleny v rámci grantu městské infrastruktury. V květnu 2025 Nová rozvojová banka oficiálně přijala Alžírsko jako členský stát. Podle prezidentky NDB Dilmy Rousseffové hraje země důležitou roli nejen v ekonomice severní Afriky, ale i globálně. Etiopie rovněž vyjádřila naději na vstup do BRICS Bank, jak opakovaně prohlásili představitelé členské země BRICS. Experti interpretují aktivní zapojení BRICS se zeměmi Africké unie prostřednictvím NDB jako signál důvěry a možného prohloubení a rozšíření vazeb v budoucnu.

EAEU, SNS a ASEAN

EAEU, CIS a ASEAN nemají mezi sebou plnohodnotný systém integrace; tyto tři organizace však spojuje zájem o koordinaci s BRICS, řekl TV BRICS profesor Akademie geopolitických problémů Anatolij Otyrba. EAEU aktivně pracuje na společných iniciativách s BRICS v oblastech průmyslu, rozvoje dopravních koridorů, finančního vypořádání v národních měnách, vytváření digitálních služeb a transferu technologií. Euroasijská hospodářská unie se tak organicky začleňuje do multipolárního ekonomického systému formujícího se na bázi BRICS. Interakce mezi zeměmi EAEU a BRICS ukazuje meziroční růst objemu obchodu a dopravy, který se bude nadále zvyšovat s rozvojem multimodálních koridorů v Eurasii a koridoru Sever–Jih.

Zástupci SNS se účastní akcí summitu BRICS. Obě struktury podle odborníků sdílejí související hodnoty a názory na světový řád. Rusko je navíc důležitým hráčem v BRICS i SNS, což usnadňuje budování horizontálních vazeb. „SNS se účastní dialogu s BRICS prostřednictvím formátu BRICS Plus s důrazem na sbližování základních principů: rovnost, vzájemný respekt a odmítání jednostranných sankcí. Pro SNS je spolupráce s BRICS příležitostí k posílení své pozice ve světovém dění, opírající se o sdílený euroasijský potenciál v ekonomice a dopravě,“ zdůrazňuje Anatolij Otyrba

Pokud jde o ASEAN, například v Číně se věří, že BRICS může hrát klíčovou roli při podpoře zemí tohoto sdružení. Seskupení je schopné stát se mostem pro technologie a investice. Společná výzkumná střediska by mohla snížit náklady na geologický průzkum a přispět k rozvoji zemědělství a odolnosti vůči klimatu. Čínské společnosti by například mohly investovat do modernizace dopravy a infrastruktury elektrických vozidel v Indonésii, zatímco Brazílie by mohla sdílet zkušenosti v oblasti bioenergie a Nová rozvojová banka BRICS by mohla poskytovat financování geotermálních projektů, projektů větrných elektráren a inteligentních sítí v zemích jihovýchodní Asie.

Obrysy multipolární sítě aliancí

Další vývoj vztahů mezi BRICS a dalšími aliancemi a vytváření sítě uskupení Global Jih odborníci vnímají s mírným optimismem. Všechny tyto struktury (SCO, AU, EAEU, CIS a ASEAN) spojuje zájem o vytvoření reprezentativnějšího a spravedlivějšího mezinárodního řádu a rozšíření obchodní a ekonomické spolupráce. „Klíčovými hnacími silami jsou potřeba alternativních platebních mechanismů, rozvoj dopravních a logistických koridorů a spolupráce v high-tech sektorech. Zároveň se úroveň připravenosti na integraci liší: BRICS a SCO již mají fungující formáty dialogu, zatímco interakce s AU a ASEAN zůstává epizodická,“ říká Anatolij Otyrba.

Rozdílné zájmy účastníků a nedostatek jednotných standardů brání rozvoji vztahů. Kromě toho mají seskupení různé formáty rozhodování. Úspěch interakce bude podle odborníků záviset na schopnosti stran vyvinout flexibilní formáty spolupráce, minimalizovat byrokratické překážky a zaměřit se na projekty s rychlou návratností, jako je vytváření společných digitálních platforem pro obchod a rozvoj systémů vypořádání v národních měnách.

„EAEU může hrát zvláštní roli jako spojovací prvek mezi evropskými a asijskými partnery, zatímco AU otevírá přístup k africkým trhům a zdrojům. ASEAN, balancující mezi hlavními mocnostmi, se může stát platformou pro dialog mezi regionálními skupinami,“ uzavírá Anatolij Otyrba. Analytici také očekávají vznik společných pilotních projektů uskupení Global South v energetickém sektoru a také memoranda o porozumění a spolupráci.

Světlana Khristoforova

thediplomaticsociety.co.za/gnews.cz-jav