Mnichovská galerie – Pinakotéka: Egyptsko-orientální sbírka nabízí úžasný vhled do umění a kulturních dějin starověkého Egypta

Mnichov je sám o sobě nedaleko od Prahy, respektive od nás z ČR. Mnichovská pinakotéka a její galerie dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější evropské kulturní instituce. V současné době egyptsko-orientální výstava potvrzuje, že renomé galerie není vůbec náhodné. Výstava zde nabízí návštěvníkům jedinečnou možnost ponořit se do fascinujícího světa starověkého Egypta, Blízkého východu a orientálního umění, přičemž propojuje historickou hodnotu exponátů s moderním kurátorským přístupem.

Již při vstupu vás zaujme naprosto precizní uspořádání celé expozice, má zcela logickou koncepci. Návštěvníci jsou vedeni chronologicky i tematicky, což umožňuje daleko lepší pochopení kulturního a historického vývoje jednotlivých civilizací. Sbírka zahrnuje řadu velmi zajímavých a cenných artefaktů – od soch, reliéfů a pohřebních předmětů až po orientální dekorativní umění, textilie a rukopisy. Klíčovým prvkem výstavy je důraz na detail a schopnost představit nejen estetickou, ale i společenskou hodnotu jednotlivých exponátů. Pozitivně musíte ohodnotit především vizuální stránku celé výstavy. Na výstavách je vždy klíčem k atmosféře především osvětlení, prostorové řešení i informační panely působící profesionálně, a tady je to krásně a citlivě vystavěno. Galerie se úspěšně vyhýbá přehlcení návštěvníka nadměrným množstvím informací, přesto však poskytuje dostatek odborného kontextu a do toho, jak už dnes bývá trendem, zapojuje moderní multimediální prvky, které navíc přispívají k větší interaktivitě.

Kritický pohled si však zaslouží určitá jednostrannost některých částí expozice. V některých sekcích je patrná silnější orientace na estetiku než na hlubší historické souvislosti či problematiku evropského pohledu na orientální kultury. Někteří návštěvníci by mohli postrádat širší reflexi kolonialismu a způsobu, jakým byly některé sbírky do evropských galerií získány. Tento aspekt by mohl výstavu obohatit o důležitý současný rozměr. Celkově však mnichovská pinakotéka předkládá mimořádně kvalitní kulturní zážitek, který osloví jak milovníky historie, tak širší veřejnost. Výstava představuje harmonické spojení vzdělání, estetiky a inspirace. Přes dílčí výhrady jde o výjimečný projekt, který potvrzuje význam galerie jako centra evropského umění a poznání. Pro návštěvníky Mnichova jde bezesporu o jednu z kulturních událostí, kterou by si neměli nechat ujít. Co vlastně lze vidět na této přenádherné výstavě?

Život a smrt jsou úzce propojeny

Monumentální kamenné sarkofágy, malované dřevěné rakve, mumie a různé pohřební předměty svědčí o zvláštním významu kultu mrtvých ve staroegyptské kultuře. Sochy a reliéfy z hrobek a chrámů poskytují vhled do výtvarného umění. Různé systémy písma starověkého Egypta jsou vysvětleny pomocí papyrů, střepů hlíny nebo vápence a dalších předmětů s nápisy. Oděvy, nástroje a toaletní potřeby ilustrují každodenní život v době faraonů.

Z Egypta do Orientu

Orientální sbírka se zaměřuje na památky starověké kultury jižní Arábie, které jsou zásluhou badatele Eduarda Glasera. Ten prodal přibližně 600 předmětů, získaných během své čtvrté a poslední cesty do Jemenu v roce 1894, do Císařské sbírky ve Vídni. Orientální sbírka zahrnuje také vynikající předměty z Mezopotámie, například sochu lva z glazovaných cihel, která původně zdobila vchod do Ištařiny brány v Babylonu.

Rané počátky

Když vyslanec rakouského císařského domu kolem roku 1560 získal v Konstantinopoli klečící sochu Gem-nef-hor-baka, položil základy pro sbírku egyptských starožitností ve Vídni. Skutečný zájem o sbírání egyptských předmětů se v Evropě objevil na začátku 19. století. Katalyzátorem byla expedice Napoleona Bonaparta do Egypta v roce 1798 s 35 000 vojáky. Mezi přítomnými bylo 160 vědců, jejichž úkolem bylo pečlivě zdokumentovat a publikovat faraonský Egypt, včetně jeho chrámů a hrobek. Objev Rosettského kamene jedním z Napoleonových vojáků dal impuls k luštění hieroglyfů, a tím i ke vzniku nové větve výzkumu – egyptologie.