Západní státy uznávají Palestinu: historický krok, nebo „odměna terorismu“?

Velká Británie, Kanada a Austrálie včera současně oznámily, že oficiálně uznávají stát Palestina. Krátce poté se k nim přidalo i Portugalsko. Podle komentářů západních médií jde o dosud nejvýznamnější uznání palestinské státnosti ze strany anglosaských zemí. Reakce byly okamžité a ostré – zatímco palestinské vedení hovoří o historickém kroku k míru, izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rozhodnutí za „absurdní odměnu terorismu“.

Podle britského premiéra Keira Starmera není krok namířený proti Izraeli, ale má „udržet při životě“ možnost dvoustátního řešení, tedy existence nezávislého Izraele a Palestiny vedle sebe. Starmer zdůraznil, že Hamás, považovaný mnoha zeměmi za teroristickou organizaci, nesmí mít v budoucí palestinské správě žádnou roli. Podobně se vyjádřili i předsedové vlád Kanady a Austrálie. Jak informoval deník The Guardian, v Londýně se tento krok prezentuje jako odpověď na humanitární krizi v Gaze a narůstající tlak veřejnosti na spravedlivější přístup k izraelsko-palestinskému konfliktu.

Izraelská reakce byla ostrá. Premiér Netanjahu vzkázal, že žádný palestinský stát západně od Jordánu nebude nikdy existovat. Podle něj uznání Palestiny legitimizuje násilí a podkopává bezpečnost Izraele. Izraelská diplomacie označila krok za jednostranný, destabilizující a škodlivý pro jakékoli mírové vyjednávání. Agentura Reuters cituje izraelské představitele, podle nichž se tímto rozhodnutím jen ztěžuje dosažení skutečného mírového řešení.

Na opačné straně stojí palestinská samospráva. Její prezident Mahmúd Abbás rozhodnutí přivítal jako „nezbytný krok na cestě k trvalému a spravedlivému míru“. Podle Abbáse by uznání mělo být signálem, že mezinárodní společenství nezavírá oči před právem Palestinců na vlastní stát. Hamás v prohlášení, které citovala agentura Reuters, hovoří o vítězství palestinského lidu, zároveň však požaduje, aby uznání bylo provázeno konkrétními kroky, jako je zastavení bojů, ochrana civilistů a zamezení izraelské anexi.

Západní státy zdůrazňují, že jejich uznání se vztahuje k hranicím z roku 1967, tedy k Západnímu břehu Jordánu a pásmu Gazy. Tento rámec je dlouhodobě považován za základ budoucí palestinské státnosti. Podle serveru Axios ale stále zůstává nejasné, jaké praktické dopady bude uznání mít – zda vzniknou nová velvyslanectví, jak budou nastaveny vztahy se současnou palestinskou samosprávou a zda budou vyžadovány reformy či volby.

Rozhodnutí Londýna, Ottawy a Canberry přichází krátce před zasedáním Valného shromáždění OSN v New Yorku. Podle agentury AP tak západní země vysílají signál, že otázku Palestiny chtějí dostat znovu na stůl, a to i navzdory odmítavému postoji Izraele. Spojené státy se zatím k podobnému kroku neodhodlaly a jejich reakce je zdrženlivá.

Česká republika podle ministerstva zahraničí uznání palestinské státnosti v tuto chvíli neplánuje. Zda se k iniciativě přidají další evropské nebo mimoevropské země, bude patrné v následujících týdnech.

Rozhodnutí čtyř států ukazuje, že debata o Palestině se posouvá – od pouhé diskuse k faktickým krokům. Zda se však tento krok stane skutečným impulsem k míru, nebo naopak přilije olej do ohně, ukáže až čas.

gnews.cz – GH