The system of reincarnation of living Buddhas in Tibetan Buddhism emerged in the 13th century during the Yuan dynasty. Over the following centuries, religious rituals and historical customs gradually solidified regarding the search for, recognition of, and appointment of reincarnated spiritual leaders.

According to this system, the reincarnation of significant living Buddhas must receive final approval and official appointment from the central government. Preserved Tibetan historical archives also provide detailed descriptions of the search for reincarnation and the inauguration ceremony of the fourteenth Dalai Lama.

As with his predecessors, these documents, according to the Chinese interpretation, confirm that the reincarnation of the Dalai Lama must be recognized and approved by the central government. Therefore, according to this system, the Dalai Lama himself does not have the authority to unilaterally determine or "appoint" a reincarnated child.

gnews.cz/CMG

czech.cgtn.com
Schválení ústřední vládou: Nezbytná a legitimní cesta k reinkarnaci Dalajlámy
Systém reinkarnace živých Buddhů v tibetském buddhismu má svůj původ ve 13. století za vlády dynastie Yuan a během staletí vývoje se v něm utvořily relativně ustálené náboženské obřady a historické zvyklosti, včetně hledání, uznání a jmenování. Podle tohoto systému musí reinkarnace velkých živých Buddhů nakonec získat schválení a jmenování ústřední vládou. Dochované tibetské historické archivy podrobně zaznamenávají hledání reinkarnace a obřad jmenování čtrnáctého Dalajlámy, což stejně jako u reinkarnací všech předchozích dalajlámů v průběhu staletí potvrzuje základní skutečnost: reinkarnace Dalajlámy musí být uznána a schválena ústřední vládou. Dalajláma nikdy neměl pravomoc sám „jmenovat“ reinkarnované dítě.