Německo chystá posílit špionážní služby: BND dostane širší pravomoci kvůli možné „odluce“ od USA

Německo se připravuje na největší reformu své zahraniční zpravodajské služby od konce druhé světové války. Kabinet kancléře Friedricha Merze chce výrazně rozšířit pravomoci služby Bundesnachrichtendienst (BND) a snížit tak závislost Berlína na sdílení informací ze Spojených států. Impulsem jsou rostoucí obavy, že by Washington mohl v budoucnu omezit spolupráci v oblasti tajných služeb.

Podle informací z německých médií i mezinárodních agentur má BND nově získat možnost aktivně zasahovat proti hrozbám, nikoli pouze sbírat a analyzovat informace. Reformní balíček počítá s tím, že za mimořádné bezpečnostní situace by služba mohla provádět sabotážní operace, útočné kybernetické akce či cílené narušování infrastruktury nepřátelských aktérů. Takový krok by ale podléhal přísnému schválení parlamentního kontrolního výboru.

Současný právní rámec BND vychází z poválečné snahy zabránit zneužití moci tajných služeb, jaké Německo zažilo během nacistické éry a později v době východoněmecké Stasi. Zpravodajci proto dlouhodobě neměli pravomoc přímo zasahovat proti zjištěným hrozbám. Pokud například odhalili plánovaný kyberútok, mohli informaci předat dalším složkám, ale sami nemohli podniknout protiakci.

Bezpečnostní představitelé nyní argumentují, že takové omezení je v době hybridních hrozeb a státem řízených kybernetických operací neudržitelné. Šéf BND Martin Jaeger opakovaně upozornil na rostoucí počet sabotáží, dezinformačních kampaní a pokusů o destabilizaci evropských zemí. Jen v Německu evidují úřady stovky podezřelých incidentů, které jsou spojovány s ruskými strukturami.

Rozhodující roli v debatě hraje i geopolitický vývoj ve Spojených státech. Němečtí politici otevřeně přiznávají, že případné omezení sdílení zpravodajských informací ze strany administrativy Donalda Trumpa by mělo pro Evropu zásadní dopad. Dočasné přerušení americké podpory Ukrajině v minulosti podle Berlína ukázalo, jak silnou páku Washington v oblasti zpravodajství drží.

Vláda Friedricha Merze proto letos navýšila rozpočet BND o zhruba 26 procent na 1,51 miliardy eur. Součástí reformy má být i částečné uvolnění přísných pravidel ochrany dat, aby služba mohla efektivněji využívat umělou inteligenci, analýzu velkých dat a technologie rozpoznávání obličejů.

Kritici varují před oslabením občanských svobod a připomínají historickou zkušenost Německa s tajnou policií. Koaliční politici však tvrdí, že bez modernizace zpravodajských pravomocí zůstane země v „hře bez pravidel“ zranitelná.

gnews.cz - GH