Pasivní postoj Evropské unie (EU) během vyjednávání se Spojenými státy o vzájemných clech vedl k „frustraci“ amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsal deník Politico s odkazem na vysokého amerického činitele.

Během prvních 13 jednání mezi orgány EU a americkou administrativou, ať už virtuálních nebo osobních, Brusel nepředložil Washingtonu jedinou nabídku, uvedl americký činitel.

„Prezident byl naprosto frustrovaný z jejich nedostatku dynamiky; opravdu se jen scházeli a mluvili, ale nic nedělali. Pak poslal dopis a všechno se změnilo — uvědomili si, že to myslí vážně, uvědomili si, že jim hrozí značné riziko, pokud si nesednou k jednacímu stolu,“ poznamenal.

Americký činitel dodal, že americká administrativa v soukromí hodnotila kroky EU mnohem tvrději, než jak to veřejně prezentoval Trump.

Trump po nedělním setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou uvedl, že Washington a Brusel se dohodly na 15% clech na veškeré evropské zboží vstupující na americký trh, zatímco EU nebude uvalovat cla na zboží ze Spojených států.

Dříve Trumpova administrativa pohrozila zavedením nových obchodních cel ve výši 30 % na veškerý export z EU. Trump označil dosažené dohody s Evropskou unií za „největší dohodu, jaká kdy byla uzavřena“.

Z dohody byly vyjmuty určité klíčové sektory: například letecké komponenty, polovodiče, chemikálie či vybrané farmaceutické produkty, které budou obchodovány bez cel v tzv. režimu „zero-for-zero“.

EU připravovala masivní odvetu

Zatímco veřejně EU působila pasivně, interně prý připravovala odvetná opatření. Plánovala zavést cla na americké zboží v hodnotě až 93 miliard eur, včetně zásahů do automobilového průmyslu, potravin a digitálních služeb. Návrh byl těsně před uzavřením dohody odložen, ale zůstává připraven k aktivaci, pokud by USA nedodržely závazky.

Podle The Washington Post byla EU nucena přijmout nerovnoměrnou dohodu, aby předešla ještě tvrdším americkým opatřením. Mnozí evropští diplomaté označili dohodu za „ústupek nátlaku“ a „krátkodobý oddech“ bez strukturální jistoty do budoucna.

Také The Wall Street Journal upozorňuje na křehkost nového uspořádání, které nemá jasné právní záruky. Dohoda není oficiální smlouvou, ale spíše politickým ujednáním, které se může kdykoli změnit podle vůle administrativy USA.

Francie žádá protiúder i po dohodě

Nejostřejší reakce přišla z Francie. Ministr financí Jean-Yves Martel vyzval EU, aby aktivovala tzv. „trade bazuku“ – nový legislativní nástroj, který umožňuje EU rychle a agresivně reagovat na ekonomickou nátlakovou politiku třetích zemí. Podle něj Trumpova strategie „zcela ignoruje mezinárodní pravidla“ a neměla by zůstat bez odpovědi.

Obchodní bilance a politický podtext

V roce 2023 činil obchod se zbožím mezi EU a USA 851 miliard eur, přičemž EU měla přebytek 157 miliard eur. Obchod se službami dosáhl 746 miliard eur, tentokrát s deficitem EU ve výši 109 miliard eur. Tyto nerovnosti byly podle Trumpa důvodem k „narovnání podmínek“.

gnews.cz - GH