JEREVAN - Arméni v neděli vybírají příští složení parlamentu ve volbách, které podle agentur prověří podporu prozápadnímu směřování premiéra Nikola Pašinjana i jeho úsilí o mír s Ázerbájdžánem. Průzkumy naznačují, že by mohla zvítězit jeho vládnoucí strana Občanská smlouva.

„Opravdu se mi líbí, jak Arménie roste přímo před mýma očima,“ prohlásila na pátečním provládním shromáždění v Jerevanu devětatřicetiletá Karine Darbinjanová podle Reuters. „Prvním úkolem je se ho zbavit,“ řekl naopak podle agentury AFP sedmasedmdesátiletý Armen Pogosjan, předseda spotřebitelské asociace, který Pašinjana viní ze ztráty Náhorního Karabachu.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznávanou součástí Ázerbájdžánu, historicky v něm však žilo převážně arménské obyvatelstvo. Ázerbájdžán a Arménie o oblast v posledních desetiletích svedly dvě války. V roce 2023 Baku při bleskové vojenské operaci znovu ovládlo region a ukončilo desítky let trvající vládu arménských separatistů. Jerevan, podobně jako přítomné ruské jednotky, do bojů vojensky nezasáhl.

Opozice a část společnosti Pašinjana viní z kapitulace před Ázerbájdžánem, s jehož prezidentem Ilhamem Alijevem podepsal premiér loni ve Washingtonu za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa deklaraci, v níž se oba lídři zavázali usilovat o mír. Arménie byla součástí Sovětského svazu a po jeho rozpadu patřila mezi blízké spojence Ruska. Na jejím území se dodnes nachází ruská vojenská základna. V posledních letech ale Pašinjan prosazuje užší vztahy se Západem.

Vztahy mezi Jerevanem a Moskvou se začaly výrazně zhoršovat kolem roku 2023. Arménie tehdy vstoupila do Mezinárodního trestního soudu (ICC), což Rusko označilo za nepřátelský krok. O rok později Jerevan prakticky zmrazil svou účast v Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), vojenském uskupení vedeném Moskvou. Loni navíc arménský parlament přijal zákon deklarující záměr země usilovat o členství v Evropské unii.

Moskva podle Reuters před volbami tlak na Arménii stupňovala. Ruský prezident Vladimir Putin vzkázal Jerevanu, že země nemůže zároveň vstoupit do EU a zůstat členem Ruskem vedené Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Rusko také zakázalo dovoz některých arménských výrobků a pohrozilo vypovězením výhodné smlouvy o dodávkách plynu. Do Ruska přitom směřuje zhruba třetina arménského exportu a země je na Moskvě dlouhodobě závislá v energetice.

Nedávné průzkumy podle Reuters ukazovaly, že Pašinjanova Občanská smlouva vede s podporou okolo 30 procent voličů. Jeho hlavní soupeř, rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, který prosazuje užší vztahy s Moskvou, zaostává se ziskem mezi šesti a 11 procenty hlasů.

idnes.cz/gnews.cz