PRAHA – Severoatlantická aliance je podle českého velvyslance při NATO Davida Koneckého schopna v případě vojenského útoku na některý ze svých členských států okamžitě a účinně bránit své území. Konecký zároveň nepředpokládá, že by v příštích letech došlo k rozsáhlému přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za klíčovou podmínku zachování bezpečnosti však považuje další posilování aliančního odstrašení.
Konecký to uvedl v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář. Podle něj se bezpečnostní prostředí, ve kterém NATO působí, v posledních letech zásadně proměnilo. Současně se podle českého diplomata zvýšila úroveň hrozeb, kterým musí členské země aliance čelit. „Bezpečnostní prostředí se bezprecedentně změnilo a stejně tak úroveň hrozby,“ uvedl Konecký. Právě tato situace podle něj vyžaduje, aby NATO pokračovalo v posilování své obrany a schopnosti odradit potenciálního protivníka od případného útoku.
NATO sází na odstrašení
Základním principem alianční bezpečnostní strategie zůstává podle Koneckého odstrašení. NATO se snaží dát potenciálnímu protivníkovi jasně najevo, že útok proti jednomu z členských států by narazil na společnou obrannou schopnost celé aliance. Český velvyslanec přitom zdůraznil, že NATO disponuje vojenskými kapacitami, které mu umožňují reagovat na případné ohrožení svého území. Schopnost okamžité obrany je podle něj jedním z hlavních prvků, na nichž stojí důvěryhodnost Severoatlantické aliance. Konecký současně odmítá představu, že by rozsáhlý konflikt mezi Ruskem a NATO byl v příštích letech nevyhnutelný. Přímý vojenský střet podle něj není scénářem, který by bylo možné automaticky očekávat. Situace však podle diplomata vyžaduje dlouhodobou připravenost.
Bezpečnostní prostředí se změnilo
Proměna bezpečnostního prostředí se podle Koneckého netýká pouze vojenských schopností jednotlivých států. NATO musí reagovat také na širší spektrum bezpečnostních rizik a připravovat se na různé scénáře vývoje. Posilování obranných schopností proto zůstává jednou z priorit členských zemí. Vedle tradičních vojenských kapacit jde také o schopnost rychle přesouvat jednotky, zabezpečit logistické trasy, chránit kritickou infrastrukturu a zajistit dostatečné zásoby a další zdroje potřebné pro případ krizové situace. Pro Českou republiku z toho vyplývá pokračující důraz na vlastní obranné schopnosti i na plnění závazků vůči NATO. Bezpečnost jednotlivých členských zemí je totiž podle aliančního principu úzce propojena.
Rozsáhlý konflikt není podle Koneckého očekávaným scénářem
Výrok českého velvyslance přichází v době zvýšené pozornosti věnované vztahům mezi Ruskem a západními státy. Konecký však zdůrazňuje rozdíl mezi přípravou na nejhorší možný scénář a předpokladem, že k němu skutečně dojde. Podle jeho hodnocení není rozsáhlý konflikt mezi NATO a Ruskem v příštích letech scénářem, který by měl být považován za pravděpodobný. Současně ale nelze bezpečnostní situaci podceňovat. Právě dostatečné vojenské schopnosti a přesvědčivé odstrašení mají podle českého diplomata přispět k tomu, aby k přímému střetu vůbec nedošlo. Debata o evropské bezpečnosti tak zůstává spojena především s otázkou, jak udržet dostatečně silnou obranu a současně zabránit eskalaci vztahů mezi jadernými mocnostmi a vojenskými bloky. Koneckého hodnocení lze v tomto smyslu chápat jako důraz na připravenost, nikoli jako předpověď bezprostřední války.
gnews.cz - Jan Vojtěch