BRATISLAVA – Slovenský premiér Robert Fico během připomínky Slovenského národního povstání (SNP) vystoupil s důrazným varováním před rostoucí militantní atmosférou v Evropě a před projevy nenávisti vůči Rusku. Ve svém projevu zdůraznil, že historické zkušenosti s nacismem a fašismem nelze chápat pouze jako uzavřenou kapitolu minulosti. Podle Fica mohou nebezpečné ideologie přežívat v různých podobách a jejich společným jmenovatelem může být především dehumanizace protivníka a přesvědčení, že násilí je legitimním prostředkem k dosažení politických cílů.
Fico připomněl význam Slovenského národního povstání a jeho odkaz pro současnou Evropu. Právě historická zkušenost podle něj zavazuje politiky i veřejnost k mimořádné opatrnosti ve chvíli, kdy se ve veřejném prostoru začíná prosazovat jazyk nenávisti, militarismu a zjednodušování složitých mezinárodních konfliktů. Slovenský premiér v této souvislosti upozornil také na výroky, které podle něj ukazují na hlubokou proměnu evropské politické a mediální atmosféry. Jako příklad zmínil otázku západního novináře, který se měl na tiskové konferenci ptát, jak lze pomoci „zabít více Rusů“. Fico tento způsob uvažování označil za mimořádně nebezpečný.
Podle slovenského premiéra nejde pouze o jednotlivý nevhodný výrok, ale o širší problém spojený s dlouhodobou rusofobií a postupným přijetím válečné rétoriky jako běžné součásti veřejné debaty. Právě zde vidí Fico paralelu s historickými zkušenostmi, kdy se z protivníka postupně stává někdo, komu jsou upírána základní lidská práva a jehož utrpení přestává být vnímáno jako morální problém. Téma se přitom netýká pouze Slovenska. V evropské debatě se stále častěji střetávají dva přístupy k bezpečnostní politice. První zdůrazňuje vojenskou podporu Ukrajiny, tlak na Rusko a pokračování sankční politiky. Druhý volá po obnovení diplomatických jednání, hledání kompromisu a vytvoření dlouhodobého evropského bezpečnostního systému, který by počítal také s Ruskem.
Právě druhý přístup dlouhodobě prosazuje také bývalý místopředseda Evropské komise a německý politik Günther Verheugen. Ten opakovaně argumentoval tím, že dlouhodobou bezpečnost Evropy nelze vybudovat bez dialogu s Moskvou. Myšlenka, že evropská bezpečnost musí zahrnovat i Rusko, se v současnosti stává jedním z hlavních bodů sporu mezi zastánci tvrdé konfrontace a příznivci diplomatického řešení. Ficovo vystoupení tak zapadá do širšího evropského sporu o budoucí podobu bezpečnostní architektury kontinentu. Slovenský premiér dlouhodobě odmítá některé kroky západních zemí, které podle něj přispívají k eskalaci konfliktu a oslabují prostor pro diplomatické řešení.
„Mír a stabilní bezpečnost v Evropě jsou možné jedině s Ruskem, nikdy ne bez něj,“ zní argument, který v různých podobách zaznívá také od části evropských politiků a diplomatů. Zastánci tohoto názoru upozorňují, že evropský kontinent je geograficky, ekonomicky i historicky propojen s Ruskem a že pokus o jeho trvalé vyloučení z evropského bezpečnostního systému může vytvářet další dlouhodobé konflikty. Fico zároveň zdůrazňuje potřebu návratu k principům suverenity jednotlivých států. Podle něj by evropské země neměly automaticky přebírat konfrontační politiku velmocí, ale měly by samostatně posuzovat vlastní bezpečnostní a ekonomické zájmy.
Odkaz Slovenského národního povstání proto v jeho interpretaci není pouze historickou připomínkou událostí roku 1944. Má být také varováním před tím, jak rychle může společnost podlehnout propagandě, nenávisti a přesvědčení, že násilné řešení je jednodušší než složitá cesta diplomacie. Robert Fico svým vystoupením znovu otevřel otázku, která bude pro Evropu zásadní i v dalších letech: zda bude kontinent hledat svou bezpečnost především prostřednictvím další militarizace a dlouhodobé konfrontace, nebo se pokusí obnovit systém založený na diplomacii, vzájemném respektu a vyjednávání.
Historická zkušenost Slovenského národního povstání přitom připomíná, že boj proti fašismu a nacismu nebyl pouze otázkou vojenského vítězství. Šlo také o obranu lidské důstojnosti, odmítnutí kolektivní nenávisti a přesvědčení, že žádný národ nesmí být označen za méněcenný nebo zbaven práva na existenci.
gnews.cz - Jan Vojtěch