Obešli pravidla, aniž by je formálně porušili. Tak popisují kritici postup, díky němuž se v Evropském parlamentu znovu dostala do hry sporná úprava známá jako Chat Control. Nejde o definitivní schválení plošného sledování všech soukromých zpráv, jak se někdy zjednodušeně uvádí. Jádrem sporu je ale návrat dočasné výjimky z pravidel ePrivacy, která umožňuje online platformám dobrovolně vyhledávat a nahlašovat materiály související se sexuálním zneužíváním dětí.

Právě slovo „dobrovolně“ je v celé debatě klíčové. Zastánci výjimky tvrdí, že bez ní mohou technologické firmy přijít o právní základ k odhalování nelegálního obsahu. Odpůrci namítají, že i dobrovolné skenování soukromé komunikace vytváří nebezpečný precedens a může postupně otevřít cestu k širší kontrole zpráv, včetně komunikace chráněné šifrováním.

Sporná výjimka vypršela 3. dubna 2026. Evropský parlament ji už v březnu odmítl prodloužit v prvním čtení. Jenže návrh se poté vrátil jinou cestou. Rada EU 2. července přijala původní návrh Evropské komise jako svou pozici, čímž se věc přesunula do druhého čtení v Parlamentu. A právě v tom spočíval procesní zvrat.

Ve druhém čtení už totiž nestačí běžná většina přítomných europoslanců. K odmítnutí pozice Rady nebo k zásadním změnám je potřeba absolutní většina všech členů Evropského parlamentu, tedy 360 hlasů. Kritici proto mluví o procesním triku: návrh, který jednou politicky narazil, se vrátil v režimu, kde je jeho odmítnutí výrazně těžší.

Celý postup ještě urychlila takzvaná urgentní procedura. Europoslanci ji schválili 7. července poměrem 331 hlasů pro, 304 proti a 11 se zdrželo. Díky tomu se návrh dostal na program pléna velmi rychle, ještě v témže plenárním týdnu. Právě kombinace druhého čtení a urgentního projednání vyvolala největší kritiku.

Parlament nakonec nepřijal postoj Rady beze změn. Europoslanci podpořili úpravy, které mají výjimku omezit. Významné je především to, že z její působnosti má být vyňata komunikace chráněná end-to-end šifrováním. To se týká například služeb typu WhatsApp, Signal nebo dalších aplikací, u nichž k obsahu zpráv nemá mít přístup ani samotný provozovatel.

Návrhy na úplné odmítnutí pozice Rady ale neuspěly, protože nezískaly požadovanou absolutní většinu. Výsledkem je tedy kompromisní, ale stále velmi kontroverzní situace: Parlament pravidla nezastavil, pouze je upravil. Pozměněná verze se nyní vrací Radě EU, která má tři měsíce na rozhodnutí. Pokud změny nepřijme, bude následovat dohodovací řízení.

gnews.cz - GH