Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen si předvolal amerického chargé d’affaires Marka Stroha poté, co dánská kontrarozvědka PET upozornila na činnost nejméně tří mužů s vazbami na bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Ti se měli na Grónsku snažit vybudovat síť vlivu, která by oslabila vazby mezi ostrovem a Dánskem a posílila americké zájmy. Informaci jako první přinesla dánská veřejnoprávní stanice DR a následně ji potvrdily Reuters, AP a Washington Post.

Podle DR jeden z Američanů dokonce sestavil seznam potenciálních spojenců a odpůrců Trumpových plánů na převzetí území a vyzýval Gróňany, aby upozorňovali na případy, které by se daly využít k diskreditaci Dánska v amerických médiích. Další dva údajně budovali kontakty s politiky, podnikateli a představiteli komunit. Zda jednali na pokyn Bílého domu, nebo z vlastní iniciativy, zatím není jasné.

Ministr Rasmussen v rozhovoru pro DR zdůraznil, že „jakýkoli pokus o zasahování do vnitřních záležitostí království bude nepřijatelný“. Zároveň připomněl, že už v květnu musel kvůli zprávám Wall Street Journal o zintenzivnění americké špionáže v Grónsku jednat s americkým vyslancem.

Premiérka Mette Frederiksenová se k celé kauze vyjádřila při setkání s delegací amerického Senátu. Podle deníku Politico označila údajné zásahy USA do grónských a dánských záležitostí za „nepřijatelné“. Frederiksenová zároveň upozornila, že zprávy DR jen potvrzují vážnost Trumpova dlouhodobého zájmu o Grónsko.

Souvislosti: historické trauma Inuit žen

Ve stejný den Frederiksenová vystoupila také s omluvou více než 4500 Inuitským ženám a dívkám, které byly od 60. let do počátku 90. let minulého století nuceny podstoupit zavedení nitroděložního tělíska. Aféru, známou jako „spirálový případ“, popsaly deníky Guardian a Le Monde a detailně zmapovala dánská novinářka Celine Klint. Podle AFP byla tato politika cílená na snížení porodnosti, aby se omezily výdaje na region.

Frederiksenová prohlásila: „Nemůžeme změnit, co se stalo. Ale můžeme přijmout odpovědnost. Proto chci jménem Dánska říct: omlouvám se.“ Omluvu připojil i grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Více než sto žen dnes dánský stát žaluje za dlouhodobé fyzické i psychické následky.

Podle DR právě tato bolestná kapitola dějin byla jedním z momentů, které se američtí operativci snažili využít k posílení napětí mezi Kodaní a Nuukem. Ukazuje se tak, že současné geopolitické soupeření v Arktidě se dotýká nejen bezpečnostních otázek, ale i historických traumat, jež stále rezonují v grónské společnosti.

gnews.cz - GH