Evropská unie zvažuje možnost postupného uvolnění sankcí vůči Rusku, pod podmínkou, že bude dosaženo příměří na Ukrajině. Tuto informaci přinesl server Sky News s odvoláním na zdroje uvnitř Evropské komise.

Podle těchto zdrojů EU doufá, že bude nejprve dosaženo 15denního příměří, které by mohlo vstoupit v platnost okamžitě. Po úvodním období by následovalo delší, strukturované zastavení bojů. Sankce zůstanou v platnosti během prvního období, ale v momentě zahájení druhé fáze je možné přistoupit k jejich částečnému uvolnění. Plán sankcí však bude okamžitě znovu zaveden v případě jakéhokoli porušení příměří.

Italský zdroj z vlády, citovaný Sky News, uvedl, že během videokonference plánované na 13. srpna se Itálie zaměří na to, aby Evropská unie byla zapojena do diskusí mezi prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zástupci Itálie zdůraznili nutnost zahrnout Evropu, která přispívá významnými vojenskými výdaji, do rozhodovacích procesů vztahujících se k Ukrajině.

Dne 8. srpna prezident Donald Trump oznámil svůj záměr setkat se s Vladimirem Putinem v Aljašce 15. srpna, což později potvrdil ruský prezidentský poradce Jurij Ušakov. Podle jeho slov se jednání zaměří na hledání možností dlouhodobého míru na Ukrajině. Toto setkání bude první osobní schůzkou obou lídrů od Trumpova návratu do Bílého domu v lednu 2025.

Před nadcházejícím summitem proběhla videokonference mezi evropskými lídry a prezidentem Trumpem, během níž byla přijata společná pozice: příměří musí být prvním krokem, Kyjev musí být nezbytně součástí jakýchkoli jednání a Evropská unie trvá na neuznávání ruských okupací. Někteří evropští představitelé vyjádřili obavy, že by Trump mohl ustoupit tlaku Moskvy, a zdůraznili nutnost udržet sankce jako hlavní nástroj tlaku.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a další evropští lídři 12. srpna zdůraznili, že jakékoli jednání o územních ústupcích je nepřijatelné bez účasti Ukrajiny. EU stanovila pět principů pro přístup k jednáním s Trumpem a Putinem: příměří před jednáním, účast Ukrajiny u kulatého stolu, neuznávání ruských okupací, právo Ukrajiny na sebeobranu a širší transatlantická strategie zahrnující EU a NATO.

Situace na bojišti však zůstává napjatá. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko se spíše připravuje na nové ofenzivy než na vyhlášení příměří. Polský premiér Donald Tusk zase prohlásil, že konflikt by mohl být „zmražen“ bez formální mírové dohody, což by znamenalo dočasné, ale křehké příměří.

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron společně iniciovali vytvoření tzv. „koalice ochotných“, sdružující až 31 států, které by byly připraveny vyslat mírové jednotky na Ukrajinu po dosažení komplexního příměří. Tento krok má poskytnout záruky pro udržitelný mír.

gnews.cz - GH