BUDAPEŠŤ - Maďarsko usiluje o vytvoření nového politického bloku v rámci Evropské unie společně s Českem a Slovenskem, který by zastával skeptický postoj vůči pokračující podpoře Ukrajiny. Tuto informaci potvrdil Balázs Orbán, politický ředitel maďarského premiéra Viktora Orbána, v rozhovoru pro server Politico.

Podle jeho slov chce Budapešť zintenzivnit spolupráci s Andrej Babišem, jehož hnutí ANO nedávno vyhrálo parlamentní volby v Česku, a s Robertem Ficem, který vede slovenskou vládu. Cílem je sladit postoje tří zemí před jednáními Evropské rady a v budoucnu pořádat společné koordinační schůzky před summity EU.

„Myslím, že to přijde – a bude to stále viditelnější,“ uvedl Balázs Orbán. Připomněl přitom úspěšnou spolupráci tzv. Visegrádské čtyřky (Maďarsko, Česko, Slovensko, Polsko) během migrační krize v roce 2015, kdy tyto země společně odmítaly povinné přerozdělování migrantů. „Tehdy jsme dokázali vzdorovat,“ dodal.

Po ruské invazi na Ukrajinu však původní visegrádská spolupráce zanikla. Polsko, vedené tehdejším premiérem Mateuszem Morawieckým, se postavilo do čela pro-ukrajinského tábora, zatímco Maďarsko začalo prosazovat politiku dialogu s Moskvou a odmítalo evropské sankce proti Rusku. Nový „visegrádský“ formát by proto podle dostupných informací měl mít pouze tři členy, přičemž Polsko – pod vedením pro-evropského premiéra Donalda Tuska – by zůstalo mimo.

Společná linie Babiše, Fica a Orbána

Andrej Babiš i Robert Fico v posledních měsících několikrát veřejně vyjádřili skepsi vůči pokračující finanční a vojenské pomoci Kyjevu. Oba politici volají po „realistickém dialogu“ s Moskvou a kritizují sankce, které podle nich více poškozují evropské ekonomiky než Rusko.

Zatím však žádná formální aliance nevznikla. Slovenský premiér Fico se po svém návratu k moci v roce 2023 zatím k maďarským návrhům otevřeně nepřipojil a Babiš, přestože jeho hnutí ANO vyhrálo české volby, dosud nesestavil novou vládu.

Podle Balázse Orbána má ale maďarská vláda ambici budovat širší politické zázemí i v Bruselu. Fidesz, který patří do frakce Patriots for Europe, chce navázat spolupráci s dalšími pravicovými a suverenistickými skupinami v Evropském parlamentu, například s European Conservatives and Reformists nebo s Europe of Sovereign Nations.

Politická motivace a volby v Maďarsku

Orbánovo Maďarsko se zároveň připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční v roce 2026. Po patnácti letech u moci čelí premiér Viktor Orbán rostoucí opozici. Strana Tisza, vedená bývalým diplomatem Péterem Magyarem, momentálně podle průzkumů vede nad Fideszem.

Balázs Orbán připustil, že nadcházející volební kampaň bude „tvrdá jako vždy“. Obvinil přitom Brusel z „organizovaného úsilí“ o svržení maďarské vlády a tvrdil, že Evropská komise „politicky podporuje opozici“. Evropská komise tato tvrzení odmítá s tím, že pozastavení unijních fondů pro Budapešť vychází z porušování zásad právního státu, nikoli z politických důvodů.

Možné dopady na EU

Případné vzniknutí maďarsko-česko-slovenského bloku by mohlo zásadně ovlivnit dynamiku rozhodování v EU. Tři středoevropské země společně disponují váhou, která by v rámci Rady EU mohla blokovat nebo zpomalovat schvalování nových balíčků vojenské či finanční pomoci Ukrajině.

Zároveň by se tím potvrdil dlouhodobý trend posilování národně-konzervativních a suverenistických proudů v Evropě, které usilují o oslabení role Bruselu a větší důraz na národní zájmy.

Pro Českou republiku tato situace znamená potenciální geopolitický obrat. V případě, že by se vláda vedená Andrejem Babišem skutečně připojila k maďarsko-slovenské ose, šlo by o zásadní přehodnocení dosavadní české zahraniční politiky, která od roku 2022 pevně podporuje Kyjev.

Nová „Visegrádská trojka“ tak může být nejen pokusem Viktora Orbána o rozšíření vlivu v Bruselu, ale i signálem, že střední Evropa znovu hledá vlastní cestu – tentokrát na ose Budapešť–Praha–Bratislava.

gnews.cz - GH