Nynější summit NATO v Haagu, představoval klíčový moment pro alianci v době rostoucího geopolitického napětí. Hlavními tématy bylo dramatické navýšení rozpočtů na obranu, budoucnost podpory Ukrajiny a role amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nový generální tajemník NATO Mark Rutte se snažil udržet jednotu aliance, zatímco česká delegace v čele s prezidentem Petrem Pavlem zdůrazňovala potřebu posílení kolektivní obrany a pokračující podpory Ukrajiny.

Donald Trump přijel na summit s cílem prosadit vyšší finanční příspěvky evropských spojenců. Podle The Guardian se NATO dohodlo na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP do roku 2035, což je výrazný posun od dosavadního cíle 2 %. Tento plán, označený Reuters jako „Trumpovo vítězství“, podpořila většina členských států, včetně České republiky. Některé země, například Španělsko, však podle The New York Times vyjádřily obavy z jeho uskutečnitelnosti, označujíce cíl za „nerealistický“.

Trumpův vliv byl patrný i v zákulisí. Před summitem zveřejnil na platformě Truth Social soukromou zprávu od Marka Rutteho, v níž generální tajemník chválil Trumpa za jeho tlak na vyšší výdaje. Podle AP News Rutte v textu napsal: „Donalde, přivedl jsi nás k důležitému okamžiku pro Ameriku, Evropu a svět.“ Tento krok vyvolal kritiku, například od nizozemského deníku Pravda Netherlands, který obvinil Rutteho z „pokrytectví“.

Rutte, který nastoupil do funkce generálního tajemníka v říjnu 2024, se na summitu v Haagu ukázal jako zkušený diplomat. Podle Bloombergu měsíce před summitem připravoval evropské lídry na kompromisy s Trumpem, zdůrazňując nutnost finančních závazků. Rutte omezil program summitu na minimum, aby předešel sporům, zejména ohledně Ukrajiny. Tuto strategii potvrdil i český prezident Petr Pavel, který na konferenci GLOBSEC 2025 v Praze 12. června uvedl: „Chápu, že generální tajemník chce záměrně omezit rozsah summitu na nezbytné minimum, aby se vyhnul nesrovnalostem a rozporům, protože musíme ukázat, že jsme jednotní v hlavních principech.“

Česká republika se na summitu prezentovala jako silný spojenec, který podporuje vyšší výdaje na obranu a pokračující pomoc Ukrajině. Prezident Petr Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO, hrál aktivní roli v diskusích. Níže jsou uvedena jeho klíčová vyjádření s přesnými zdroji:

  1. Podpora zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP: Během návštěvy velitelství NATO 21. května 2025 Pavel prohlásil: „Pokud nás diskuse v Haagu dovede k obecné shodě, že musíme vydávat až 5 %, Česká republika je připravena to podpořit.“ Dodal, že důraz by měl být kladen na konkrétní vojenské schopnosti, nikoli pouze na procenta HDP: „Měli bychom věnovat větší pozornost konkrétním vojenským schopnostem, protože v případě války budou generálové bojovat s konkrétními zbraněmi, loděmi a letadly, která musí být připravena k boji.“
  2. Nutnost evropské soběstačnosti: Na summitu v Haagu Pavel podle portálu NATO Aktuálně vyzval k větší evropské odpovědnosti za vlastní bezpečnost: „Spoléhali jsme se na americké prostředky příliš dlouho. Bezpečnější nebudeme čísly, ale schopnostmi.“ Tuto myšlenku rozvinul na konferenci GLOBSEC 2025, kde zdůraznil potřebu posílit evropskou pilíř NATO a investovat do obranného průmyslu, aniž by došlo k oddělení od USA: „Nejde o odtržení od USA, ale o posílení aliance prostřednictvím evropské autonomie.“
  3. Podpora Ukrajiny a realistický pohled: Pavel opakovaně zdůrazňoval význam podpory Ukrajiny, ale zároveň volil realistický tón ohledně jejího členství v NATO. Na GLOBSEC 2025 uvedl: „Chápeme, že závěrečné prohlášení summitu nemusí obsahovat silná slova o Ukrajině, aby se předešlo nesrovnalostem. Všechny předchozí závěry ze summitu však zůstávají platné.“ V rozhovoru pro POLITICO 23. května 2025 dodal: „Není realistické, aby Ukrajina v krátkodobém horizontu dostala pozvánku do NATO, vzhledem k postoji Trumpovy administrativy, ale tuto myšlenku bychom neměli opouštět, protože Kyjev by alianci posílil.“
  4. Důraz na konkrétní schopnosti: Během tiskové konference s Rutteem 21. května 2025 Pavel vysvětlil, proč je třeba vyšších výdajů: „Pokud vycházíme z obranného plánování, můžeme snadno odvodit konkrétní požadavky pro každou zemi a spočítat, kolik to bude stát. Sečtením těchto položek se dostaneme velmi blízko k 3,5 %, někdy i výše.“

Česká podpora Ukrajiny a další aktivity

Česká republika byla na summitu chválena za svou roli v podpoře Ukrajiny. Podle NATO poskytla ČR od roku 2022 vojenskou pomoc v hodnotě přes 1,3 miliardy eur, včetně iniciativy na dodávky munice, která podle webu NATO dodala Ukrajině přes 3 miliony kusů velkorážné munice. ČR také přispívá k posílení východního křídla NATO, například nasazením sil v Lotyšsku, Litvě a na Slovensku a plánovaným vysláním bojových letadel na Island v roce 2025.

gnews.cz - GH