Podle Politico se fenomén „Nicolas kdo platí“ (Nicolas qui paie) stal virálním symbolem odporu francouzských středních vrstev proti rostoucím daním a slábnoucímu sociálnímu systému. Tisíce pracujících, kteří se považují za „příliš bohaté na sociální podporu, ale příliš chudé na únik před daňovým břemenem“, našly v tomto hesle svou vlajku odporu.

Hnutí má původ v provokativním meme z roku 2020, kde byl „Nicolas“ – třicetiletý zaměstnanec střední třídy – zobrazen v roli plátce dovolených důchodců „Chantal a Bernard“, dávek pro „Karima“ a rozvojové pomoci Africe. Politico uvádí, že jen od začátku roku 2025 se na sociálních sítích objevilo více než 500 000 příspěvků k tomuto tématu, přičemž aktivita prudce vzrostla od června.

Elysejský palác v pohotovosti

Podle Politico trend pečlivě monitoruje i Elysejský palác. Jeden z prezidentských poradců, který hovořil anonymně, uvedl: „Je to jak populistické hnutí krajní pravice, tak varovný signál, že ochota veřejnosti snášet daně slábne. Myslíme si, že platí obojí – a že daně nesmějí dál růst.“

Napětí roste také kvůli tomu, že premiér François Bayrou připravuje přísný rozpočet na rok 2026 s úsporami 44 miliard eur, včetně zrušení dvou státních svátků a nových poplatků. „Na podzim to opravdu vybuchne. Musíme ušetřit 30 miliard, a šetřit neumíme,“ řekl Politico jeden z francouzských činitelů.

Vzpomínky na hnutí Žlutých vest

Podle Politico připomíná „Nicolas kdo platí“ prezidentu Macronovi hnutí Žlutých vest z let 2018–2019, které vzniklo na sociálních sítích a vyústilo v týdny protestů a násilí. Tehdy Macron ustoupil od zvýšení daně z pohonných hmot i daní pro důchodce – opatření, která by paradoxně mohla oslovit dnešní „Nicolasy“.

Demografie se ale liší a není jisté, zda se hnutí dokáže přetavit v masovou politickou sílu. Úřady navíc znepokojuje rostoucí počet výzev k protestům a „zastavení země“ plánovanému na 10. září 2025.

Politici chtějí využít sílu hnutí

Politico upozorňuje, že téma začali využívat i někteří politici uvnitř vlády. Bruno Retailleau, ministr vnitra, kritizoval plánovaný rozpočet a varoval, že bez opatření ke zvýšení příjmů „Nicolas bude pořád platit“. Éric Ciotti, konzervativní poslanec, si ironicky všiml, že předražené Olympijské hry v Paříži „nevadí, protože to stejně zaplatí Nicolas“.

Podle politologa Bruna Jeanbarta z OpinionWay je zásadní otázkou, zda Marine Le Penová dokáže tuto nespokojenou skupinu oslovit. „Historicky se Národnímu sdružení tento typ voliček a voličů přitahoval obtížně. Pokud by se to změnilo, mohli by se přiblížit k většině voličstva,“ uvedl Jeanbart pro Politico.

Převést online frustraci do volebních hlasů však nebude jednoduché. Politico dodává, že Le Penová obhajuje důchodcovská práva a sociální jistoty – což nemusí ladit s prioritami hnutí „Nicolas“. Pro mnohé daňové poplatnice a poplatníky se tak politika stává spíše ventilem frustrace než cestou k reálné změně.

politico.eu/gnews.cz - GH