Mnoho lidí, politiků a místních komunit v USA a Evropě se snaží zabránit výstavbě datových center. Důvody jsou opodstatněné – obavy z vyšších emisí CO2, rostoucích cen elektřiny a větší spotřeby vody jsou reálné. Přesto jsou tyto obavy často přehnané a jejich nadsazování může paradoxně vést k větší ekologické zátěži, pokud lidstvo omezí nejefektivnější způsob zpracování výpočetních úloh.

Emise CO2: datová centra versus alternativa

Provoz datových center tvoří přibližně 1 % globálních emisí CO2, přičemž tento podíl rychle roste s rostoucím využíváním výpočetní techniky. Na první pohled se to může zdát vysoké, ale je důležité porovnat efektivitu: hyperscalerová datová centra jsou nesmírně účinná a koncentrace výpočetního výkonu v nich je ekologičtější než provoz mnoha menších firemních serveroven.

Typické firemní on-premise výpočetní zařízení využívá dostupnou energii ze sítě, která často zahrnuje starší a znečišťující zdroje. Naproti tomu hyperscalerská datová centra využívají výrazně více obnovitelné energie. Podle klíčového ukazatele PUE (Power Usage Effectiveness – celková energie spotřebovaná zařízeními dělená energií využitou přímo pro výpočet; nižší je lepší, ideál je 1,0) dosahují špičková hyperscalerová datová centra hodnot kolem 1,2 nebo nižších, zatímco typické firemní servery na místě mají PUE 1,5–1,8.

Pro představu, jeden dotaz do webového vyhledávače Google produkuje pouze 0,2 gramu CO2, zatímco cesta autem do knihovny pro vyhledání informace by vyprodukovala kolem 400 gramů. AI je velmi efektivní – její kumulativní dopad je dán obrovským objemem dotazů, nikoli plýtváním energií na jednotlivý úkon. Google také odhadl, že medián dotazu aplikace Gemini LLM produkuje pouhých 0,03 gramu CO2 a spotřebuje méně energie než sledování 9 sekund televize.

Ceny elektřiny: mýtus versus realita

Jednou z hlavních obav je, že datová centra zvyšují poptávku po elektřině a tím zvyšují účty spotřebitelů. Realita je složitější: studie Lawrence Berkeley National Laboratory ukázala, že růst datových center na státní úrovni má tendenci snižovat průměrné maloobchodní ceny elektřiny.

Důvod je jednoduchý – datová centra sdílejí fixní náklady sítě, například přenosové kabely. Pokud mohou spotřebitelé sdílet tyto náklady s velkým datovým centrem, platí v průměru méně. Samozřejmě existují lokální výjimky, kde špatné plánování nebo regulace vedou k vyšším cenám, ale celkový vliv je často pozitivní.

Spotřeba vody: méně, než si myslíte

Mnohá datová centra používají odpařovací chlazení k odvodu tepla, což spotřebuje vodu. Přesto je spotřeba datových center nižší, než by se očekávalo. Golfová hřiště v USA spotřebují ročně asi 500 miliard galonů vody na zavlažování. Datová centra spotřebují zhruba 17 miliard galonů, případně až 10× více, pokud zahrneme vodu použitou při výrobě energie.

I když je golf populární sport a vyžaduje značné množství vody, přínos datových center společnosti je z hlediska výpočetní efektivity a technologického pokroku větší. V některých komunitách může spotřeba datového centra přesáhnout 10 % místní spotřeby vody, což vyžaduje plánování, ale v porovnání s alternativami jde stále o menší ekologickou zátěž.

Datová centra jako ekologická volba

Datová centra skutečně přinášejí náklady a zátěž pro místní komunity, ale jsou výrazně efektivnější a ekologičtější, než kritici často tvrdí. Pokračující investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů zajišťují, že jejich dopad bude i nadále klesat.

Pokud chceme využívat výpočetní výkon pro AI, cloudové služby a další moderní technologie, datová centra jsou nejčistším a nejefektivnějším způsobem. Odpovídající místní plánování zajišťuje, že mohou být prospěšná jak pro společnost, tak pro životní prostředí.

deeplearning.ai/gnews.cz - GH