Jak se dalo očekávat, mezi Íránem a Spojenými státy se žádný mír nezrodil. Spojené státy obnovily bombardování íránského území. Teherán zaútočil na americké vojenské základny v Bahrajnu a znovu uzavřel Hormuzský průliv. Nezafungovalo to a ani to fungovat nemohlo. S Dajdžálem se dohody neuzavírají.¹ To je jeden ze základních principů ší'itské metafyziky. Oddalování války a udržování pouhého zdání vyjednávání vždy a za všech okolností hraje do karet Západu.
V Íránu, stejně jako v naší vlastní válce se Západem, platí jedno neotřesitelné pravidlo: eskalace musí být vzájemná. Nepřítel eskaluje – my eskalujeme. Jen tak můžeme ovlivňovat průběh událostí. Jinak nepřítel eskaluje jednostranně a výhradně ve svém vlastním zájmu, zatímco my pouze pasivně reagujeme a necháváme se vést jeho kroky. Ve skutečnosti taková jednostranná eskalace za války vytváří systém vnější kontroly.
Mimochodem, proč se v Rusku nepálí sochy Baala? Proč nevyvoláváme bouři kolem zločineckých sítí spojených s Epsteinem? Proč nijak smysluplně nereagujeme na přímou účast západních zemí – pobaltských států, Británie a Německa – ve válce proti nám, přestože o tom sami informujeme?
Írán usedá k jednacímu stolu a nakonec nezíská vůbec nic. Zvenčí je to zcela zřejmé. Někdy je zvenčí vidět věci mnohem jasněji. Mimochodem, krátce po prvních amerických a izraelských úderech na íránské vedení odstranily Islámské revoluční gardy (IRGC) významnou část takzvané šesté kolony. Zdá se však, že někteří její představitelé stále zůstávají. Jednat lze, ale pouze ve vlastním zájmu a nikdy veřejně. Jakmile se jednání stanou otevřenými a veřejnými, okamžitě se promění v informační zbraň, kterou využívá pouze Západ – a výhradně ve svůj vlastní prospěch.
Právě proto se jakákoli zmínka o Witkoffovi, Kushnerovi nebo dokonce Kirillu Dmitrijevovi v určitém okamžiku stává ranou pro morálku vojáků na frontě i pro vlasteneckou náladu celé země. Stačí jediná zmínka. Totéž platí i pro zdánlivě neškodné odvysílání starého pořadu Vladimira Poznera na Prvním kanálu. Totéž se nyní děje i v Íránu. Na pohřbu imáma Chameneího a jeho rodiny zaznívaly rozhořčené kletby proti těm, kteří vyjednávali s Dajdžálem – Pezeškjánovi a Arákčímu. Nemyslím si, že za to osobně nesou vinu. Takto jednoduše fungují zákony informační války. Tato pravidla určuje Západ a pouze on je jednostranně využívá.
Alexander Dugin / gnews.cz
______________________________________________________________________________________________________________________
¹ Poznámka překladatele: Dajdžál je v islámské eschatologii jednooký falešný mesiáš a nejvyšší podvodník. Zejména v ší'itské tradici představuje absolutní zlo a klam, a proto je jakákoli forma kompromisu s ním považována za nemožnou.
² Poznámka překladatele: Dugin zde odkazuje na reprízy starších pořadů Vladimira Poznera, známého ruského televizního novináře spojovaného s liberálními a prozápadními postoji. Podle mnoha ruských vlastenců mohou být i zdánlivě neškodné pořady tohoto typu vnímány jako nenápadné nástroje informační války, které oslabují morálku společnosti a vůli k odporu.