Debata o dopadech umělé inteligence na pracovní trh se často soustředí především na obavy ze ztráty zaměstnání. Vedle těchto rizik však začínají vznikat i nové příležitosti, které ukazují, že AI může současně vytvářet zcela nové typy práce.

Jednoduchý příklad přináší oblast kreativních služeb. Návrh narozeninového dortu s motivem žluté kočky byl nejprve vytvořen pomocí generativního nástroje Gemini Nano Banana a následně realizován profesionálním cukrářem. Výsledkem byl originální produkt, který by bez kombinace lidské práce a umělé inteligence pravděpodobně nevznikl. Technologie zde nevytlačila člověka — naopak vytvořila dodatečnou zakázku.

Obavy z dopadů automatizace jsou přitom oprávněné. Společnost podle odborníků nese morální odpovědnost vůči lidem, jejichž živobytí může být technologickými změnami ohroženo. Současně však vzniká řada nových pracovních rolí a rozšiřují se kompetence zaměstnanců v mnoha odvětvích.

Historická zkušenost: technologie práci spíše mění než ruší

Vývoj umělé inteligence se stále nachází v rané fázi a zatím není jasné, které nové obory se skutečně rozvinou. Historie však nabízí důležité vodítko. Kdykoli nové nástroje výrazně rozšířily lidskou kreativitu a produktivitu, vzniklo velké množství nové práce.

Jedna studie například ukazuje, že během posledních 150 let byl pokles zaměstnanosti v zemědělství a průmyslu více než kompenzován rychlým růstem sektorů péče, kreativních profesí, technologií a podnikových služeb.

Rostoucí poptávka po digitálních službách

Umělá inteligence zároveň výrazně zvyšuje poptávku po digitálních službách. To se promítá do větší potřeby lidí, kteří tyto služby navrhují, spravují, prodávají nebo dále rozvíjejí.

Zatímco dříve jednotlivci prováděli omezené množství internetových vyhledávání, dnes automatizovaní programovací agenti generují násobně vyšší počet dotazů. Příkladem je systém Agentic Reviewer, původně vzniklý jako experimentální projekt, který dnes automaticky analyzuje vědecké články a pomocí vyhledávacích API hledá související výzkum. Takový systém generuje mnohonásobně více vyhledávacích požadavků než člověk zadávající dotazy ručně.

Dva obrázky ukazují návrh dortu vytvořený umělou inteligencí a jeho následnou upečenou podobu, oba se žlutým kočičím motivem.

Programování se rychle mění

Vývoj AI a softwaru se dále zrychluje a množství možných projektů neustále roste. Někteří odborníci už dnes přestávají psát kód ručně a místo toho pracují na vyšší úrovni abstrakce prostřednictvím programovacích agentů, kteří kód vytvářejí a upravují automaticky.

To otevírá otázku, zda tradiční programovací jazyky jako Python nebo TypeScript časem neskončí podobně jako assembler — tedy jako technologie, která sice existuje a používá se, ale většina vývojářů ji už přímo nečte. Alternativou může být i budoucnost, kdy modely budou překládat instrukce přímo z přirozeného jazyka do strojového kódu.

Produktivita vývojářů a nové profese

Pokud by se produktivita každého vývojáře zvýšila například desetinásobně, neznamenalo by to nutně desetkrát méně programátorů. Poptávka po softwaru totiž prakticky nemá horní hranici.

Naopak lze očekávat výrazný růst počtu lidí, kteří software vytvářejí. Už nyní se objevují nové typy pracovních pozic označované jako „X Engineer“ — například Recruiting Engineer nebo Marketing Engineer. Jde o specialisty působící přímo v konkrétní obchodní nebo organizační oblasti, kteří si sami vytvářejí software na míru svým potřebám.

Lepší život díky AI?

Zkušenosti z každodenního života naznačují širší trend: umělá inteligence může rozšiřovat lidské možnosti a umožnit vznik produktů a služeb, které by dříve nebyly prakticky realizovatelné. Technologie tak nemusí pouze nahrazovat lidskou práci, ale může přispívat k jejímu rozšiřování a diverzifikaci.

deeplearning.ai/gnews.cz - GH