Spojené státy potvrdily během jednání se zástupci spojeneckých zemí svůj záměr pokračovat v procesu uvolňování sankcí na ruskou ropu. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Washington sdělil svůj postoj spojencům minulý týden a zároveň ujistil, že přijímaná opatření jsou dočasná a zaměřená na stabilizaci globálního trhu s energiemi v době, kdy probíhá americká vojenská operace proti Íránu.

Americké ministerstvo financí prostřednictvím Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) již dříve zrušilo sankce na prodej ruské ropy a ropných produktů naložených na plavidla před 12. březnem. Vydaná generální licence povoluje tyto transakce do 11. dubna.

Ministr financí Scott Bessent přitom nevyloučil další kroky. Podle Bloombergu uvedl, že USA „mohou zrušit sankce na další ruskou ropu", a to poté, co Washington poskytl indickým rafinériím svolení nakupovat ruskou surovinu plující na moři.

Kontext tohoto vývoje je přitom složitý. Jak připomněla stanice PBS, Washington loni v říjnu uvalil sankce na dvě největší ruské ropné společnosti - Lukoil a Rosneft - jako součást tlaku na ukončení války na Ukrajině. Tyto sankce zůstávají v platnosti, přičemž dočasná úleva se týká pouze ropy již naložené na tankery.

Ruská ropa Urals, která dříve letos klesla vlivem zpřísněných sankcí na přibližně 40 dolarů za barel, výrazně posílila poté, co válka na Blízkém východě narušila průchod Hormuzským průlivem a USA část sankcí uvolnily. Analytička Natalia Milčakovová z Freedom Finance Global odhaduje podle Bloombergu, že Rusko by mohlo získat dodatečné tři až čtyři biliony rublů na příjmech z ropy a zemního plynu, pokud Urals bude průměrně dosahovat 75–80 dolarů za barel — to by snížilo rozpočtový deficit na přibližně jedno procento HDP.

Rusko tak podle Bloombergu těží ze dvou souběžných výhod: z růstu světových cen ropy a z rozšíření americké sankční výjimky, která všem odběratelům umožňuje nakupovat ruskou ropu naloženou před 12. březnem. Případné další uvolňování sankcí závisí na tom, zda se průtok blízkovýchodní ropy Hormuzským průlivem v dohledné době neobnoví.

Dočasná úleva nicméně nemusí být pro Moskvu tak zásadní, jak se může zdát. Jak pro PBS uvedl ekonom Sergej Aleksašenko, bývalý funkcionář Ruské centrální banky, toto opatření nepředstavuje výrazný příjem navíc, protože ropa si odběratele nakonec najde tak jako tak - obzvláště v kontextu narušení dodávek z Blízkého východu.

Situace každopádně ilustruje, jak válka na Blízkém východě překreslila geopolitiku energetiky: Washington, který ještě nedávno zpřísňoval tlak na Moskvu, nyní - byť dočasně - přidává ruské ropě prostor na globálním trhu, aby zkrotil rostoucí ceny paliv doma.

gnews.cz - GH