WASHINGTON/BRUSEL - Spojené státy intenzivně lobují za to, aby se Evropa zcela odstřihla od ruského zemního plynu a místo něj masivně kupovala energii z USA. To v rozhovorech a oficiálních vystoupeních potvrdil americký ministr energetiky Chris Wright během své pracovní cesty po Evropě.

„Naším cílem je nasadit americký energetický export směrem k našim spojencům po celém světě, aby mohli kupovat energii od spolehlivých přátel, nikoliv od protivníků. V Evropě, kde donedávna téměř polovina dovozu plynu pocházela z Ruska, se snažíme tento podíl dostat na nulu,“ citovala Wrighta ruská agentura TASS.

Podle Wrighta Spojené státy neomezují své kroky jen na politické výzvy, ale už nyní aktivně zaplňují mezeru po ruských dodávkách. „Největším vyplněním této díry byly energetické exporty ze Spojených států,“ uvedl, jak informovala agentura Reuters. Washington tak jasně signalizuje, že svou roli v evropské energetice vnímá nejen jako otázku solidarity, ale i jako geopolitickou a obchodní příležitost.

Evropská unie mezitím znovu potvrdila svůj cíl zcela ukončit dovoz ruského plynu a ropy do 1. ledna 2028. Podle Reuters tento termín zazněl i po jednáních Wrighta s představiteli Evropské komise. Brusel zároveň připustil, že tempo může být rychlejší, pokud to dovolí tržní podmínky a dostupnost alternativních dodávek. Ukrajinská agentura Interfax-Ukraine dodala, že v unijních institucích se dokonce diskutuje o právním zákazu nových kontraktů s ruskými firmami ještě před rokem 2028.

Součástí americké strategie je široká nabídka alternativních zdrojů. Vedle zkapalněného zemního plynu (LNG) jde také o ropu či jaderné technologie. Podle Interfax-Ukraine obsahuje dohoda mezi EU a USA závazek, že evropské nákupy z Ameriky do roku 2028 dosáhnou hodnoty až 750 miliard dolarů. Zdroje z amerického byznysu, například společnost ExxonMobil, očekávají, že Brusel uzavře nové dlouhodobé kontrakty, aby zajistil stabilní dodávky. Tyto informace přinesly Financial Times.

Evropa však čelí celé řadě výzev. Potřebuje rozšířit terminály a skladovací kapacity, aby dokázala přijímat více LNG. Ekonomové citovaní agenturou Reuters upozorňují, že americký plyn není vždy levnější než ruský potrubní, a jeho cena podléhá globálním výkyvům trhu. Politologové zase varují, že energetická závislost se sice přesune z Moskvy, ale zároveň zesílí vůči Washingtonu.

Další vrstvou je otázka klimatické politiky. Evropští ekologové i část politických stran připomínají, že Evropská unie slíbila stát se do poloviny století uhlíkově neutrální. Přechod na americký LNG, tedy stále fosilní zdroj, proto podle kritiků představuje krok zpět. Jak připomínají Financial Times, část evropských politiků chce nové smlouvy s USA spojit s investicemi do obnovitelných zdrojů a technologií snižujících emise.

Výsledek je zatím dvojsečný. Rychlejší odchod od ruských surovin by oslabil příjmy Moskvy, zároveň by ale Evropa přenesla svou závislost na americké producenty. V příštích týdnech bude zásadní, zda Brusel skutečně přijme právní zákaz nových ruských kontraktů, jaké dlouhodobé smlouvy s americkými firmami podepíše a jak sladí krátkodobé energetické potřeby s dlouhodobými klimatickými cíli.

gnews.cz - GH