WASHINGTON, 8. července 2026 – Svět sleduje s napětím další eskalaci v Perském zálivu. Americké ozbrojené síly provedly sérii silných úderů na íránské vojenské cíle v reakci na íránské útoky na tři obchodní lodě v Hormuzské úžině, klíčovém strategickém koridoru, kterým prochází přibližně 20–30 % světového obchodu s ropou. Nové americké údery na íránské cíle v reakci na útoky na obchodní lodě v Hormuzské úžině znovu oživují obavy z širšího konfliktu, který by mohl dramaticky ovlivnit světové dodávky ropy a mezinárodní bezpečnost.

Podle prohlášení U.S. Central Command (CENTCOM) byly cíleny především íránské systémy protivzdušné obrany, radary, pozice protibrodských raket a malá plavidla Íránských revolučních gard. Údery přišly krátce poté, co Írán podle amerických zdrojů zaútočil na tanker Al Rekayat (katarský LNG) a supertanker Wedyan (saúdskoarabský), což vyvolalo požár a riziko explozí. Třetí loď byla rovněž poškozena.

Tato konfrontace se odehrává v kontextu širšího íránsko-amerického konfliktu, který eskaloval již v únoru 2026. Írán varoval před „rozhodnými opatřeními“, zatímco USA zároveň znovu zavedly sankce na íránský vývoz ropy. Ceny ropy okamžitě vzrostly o více než 5–6 %, což vyvolává obavy z globální inflace a energetické krize.

Současně probíhá v Ankaře summit NATO (7.–8. července), kde se lídři včetně prezidenta Donalda Trumpa zabývají nejen obrannými výdaji, podporou Ukrajiny, ale i krizí v Zálivu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan hostí jednání, které má posílit jednotu aliance tváří v tvář hybridním hrozbám. Analytici upozorňují, že Hormuzská úžina představuje „Achillovu patu“ globální ekonomiky. Jakékoli delší narušení by mohlo vést k nedostatku energie, růstu cen a geopolitickým otřesům od Evropy přes Asii až po USA. Saúdská Arábie a další státy Zálivu incident odsoudily a vyzvaly k deeskalaci.

Íránský režim, který stále truchlí za zavražděného nejvyššího vůdce Alího Chameneího, označil údery za „akt agrese“ a slíbil odvetu. Zároveň pokračují nepřímé rozhovory v Dauhá o bezpečnosti plavby a sankcích. Generální tajemník NATO Mark Rutte na summitu v Ankaře prohlásil: „Aliance musí zůstat jednotná tváří v tvář jakýmkoli hrozbám, které ohrožují globální stabilitu a naše energetické dodávky.“

Eskalace v Hormuzské úžině podtrhuje křehkost globální energetické bezpečnosti a nutnost diplomatického řešení, zatímco NATO hledá shodu na posílení obrany v éře rostoucích rizik.

Prokop Stach