Kubánská energetická krize přivedla ostrov na pokraj kolapsu. Moskva reaguje ropným tankerem, Washington kolísá, Peking tlačí na sankce.
Ruský tanker Anatoly Kolodkin zakotvil dnes v přístavu Matanzas na Kubě. Na palubě vezl přibližně 100 000 tun surové ropy – první zásilku pohonných hmot, které ostrov obdržel za posledních tři měsíce. Ruské ministerstvo dopravy zásilku označilo za humanitární pomoc. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov k tomu dodal, že „zoufalá situace, v níž se Kubánci nyní nacházejí, nás nemůže nechat lhostejnými“.
Krize, která přišla s Venezuelou
Kubánská energetická nouze má konkrétní datum vzniku: 3. ledna 2026, kdy americké ozbrojené síly provedly vojenskou operaci ve Venezuele a zajaly tamního prezidenta Nicoláse Madura. Venezuela byla jedním z hlavních dodavatelů ropy pro Kubu. Její výpadek spolu s americkou blokádou, formalizovanou prezidentským dekretem z 29. ledna 2026, prakticky odřízl ostrov od pohonných hmot. Mexiko poté zastavilo vlastní dodávky ropy na Kubu.
Výsledkem jsou dramatické následky pro běžné obyvatele: desetihodinové výpadky elektřiny, omezení pracovní doby, paralýza dopravy a propad turistiky. Kubánský vicepremiér Oscar Pérez-Oliva Fraga uvedl, že v kubánských nemocnicích čeká na operaci přes 100 000 lidí, z toho více než 11 000 dětí, a to právě kvůli energetické blokádě.
Sankcionovaný tanker jako symbol
Samotný tanker Anatoly Kolodkin není bezvýznamnou lodí. Je veden na sankčních seznamech USA, EU i Spojeného království v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Přes Lamanšský průliv ho doprovázel ruský válečný plavidel, než se od sebe lodě oddělily v Atlantském oceánu. Příjezd takové lodi na Kubu má tedy zřetelný geopolitický podtext – nejde jen o ropu, ale i o demonstraci vůle Moskvy čelit americkému tlaku.
Trump otočil – a pak znovu otočil
Nejpřekvapivějším aktérem celé zásilky se paradoxně ukázal sám americký prezident Donald Trump. Americké ministerstvo financí (OFAC) ještě 20. března výslovně zakázalo Kubě přijímat ruskou ropu a přidalo ji na seznam zemí blokovaných před transakcemi s ruskými ropnými produkty. O necelé dva týdny později však Trump na palubě Air Force One novinářům řekl něco zcela jiného. „Máme tam tanker. Nevadí nám, když někdo přiveze loď plnou ropy, protože oni musejí přežít. Pokud chce nějaká země poslat ropu na Kubu, nemám s tím problém – ať je to Rusko nebo kdokoli jiný, protože lidé potřebují teplo, chlazení a vše ostatní,“ prohlásil prezident. Trumpova slova fakticky zrušila vlastní sankční politiku jeho administrativy.
Peskov na otázku, zda Washington předem souhlasil s průjezdem tankeru, odpověděl: „Mohu potvrdit, že tato otázka byla skutečně předem vznesena při kontaktech s našimi americkými protějšky.“
Reakce EU a mezinárodního společenství
Evropská unie tanker sankcionovala již dříve v rámci protiruských opatření, přesto k samotnému doručení ropy na Kubu nevydala žádné zvláštní prohlášení. Generální tajemník OSN António Guterres vyjádřil „krajní znepokojení“ nad humanitární situací na Kubě a varoval, že se může „zhoršit nebo dokonce zhroutit“, pokud nebudou splněny potřeby ostrova v oblasti ropy. Experti OSN označili Trumpem nařízenou palivovou blokádu za závažné porušení mezinárodního práva.
Čína otevřeně vyzvala Washington ke změně kurzu. Čínská mluvčí ministerstva zahraničí Mao Ning dnes na brífinku zdůraznila, že Peking „důrazně vyzývá USA, aby okamžitě zrušily blokádu a sankce vůči Kubě ve všech jejich formách“, a přislíbila, že Čína bude Havanu nadále podporovat vlastními způsoby.
Obě ruské zásilky – tanker Anatoly Kolodkin a hongkongský Sea Horse nesoucí naftu – by dohromady pokryly kubánskou spotřebu energie jen na několik týdnů. Jde tedy spíše o záchranný kruh než o trvalé řešení. Rusko přesto slibuje, že v dodávkách bude pokračovat.
Kubánská krize se mezitím stala jedním z hlavních geopolitických uzlů roku 2026 – průsečíkem americko-ruského soupeření, otázky humanitárního práva i budoucnosti karibského ostrova, jehož obyvatelé žijí ve tmě doslova i přeneseně.
gnews.cz – GH