Evropská unie odložila zavedení 19. balíku sankcí proti Rusku. Podle informací agentury Bloomberg se Brusel rozhodl vyčkat, aby své kroky sladit s prioritami zemí G7. Hlavní tlak přichází ze strany Spojených států, kde prezident Donald Trump podmínil vlastní opatření vůči Moskvě souhlasem evropských spojenců s tvrdšími restrikcemi – nejen proti Rusku, ale i vůči Číně a Indii.

Podmínky USA: zastavení dovozu ruské ropy a cla na Čínu

Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny uvalit tvrdé sankce proti Rusku pouze tehdy, pokud všechny členské státy NATO přestanou nakupovat ruskou ropu. Dodal, že pokračující energetické dovozy oslabují vyjednávací pozici Aliance. Zároveň vyzval evropské země k zavedení 50–100% dovozních cel na Čínu, což má podle něj přispět k ukončení války na Ukrajině.

Americký ministr financí Scott Bessent šel ještě dál a prohlásil, že „pokud by Evropa přistoupila k tzv. sekundárním sankcím vůči zemím, které nakupují ruskou ropu, konflikt na Ukrajině by skončil během 60 až 90 dnů.“

Krize v EU: rozdílné postoje mezi severem, jihem a velkými hráči

Odklad nového sankčního balíku podle ruského experta Borise Pervušina odhaluje hlubokou krizi uvnitř samotné EU. „Jednoduchá a bezbolestná opatření byla už dávno vyčerpána. Každé nové omezení zasahuje především samotné Evropany – energetiku, průmysl i obchod,“ uvedl profesor z Ruské ekonomické univerzity Plekhanova.

Podle něj východoevropské státy tlačí na maximálně tvrdé kroky bez ohledu na náklady, jižní země brání cestovní ruch a obchod a velké ekonomiky jako Německo či Francie hledají kompromis mezi politikou a ochranou vlastního hospodářství. „Formulace typu ‚termín nebyl oznámen‘ jsou jen diplomatickým krytím neschopnosti dosáhnout shody,“ dodal.

USA tlačí na nemožné, tvrdí analytik

Podobně hodnotí situaci i Anton Sviridenko, výkonný ředitel Institutu ekonomického růstu Stolypina. Podle něj jsou americké požadavky pro Evropu příliš radikální. „Washington ví, že cla ve výši 50–100 % na Čínu a Indii jsou pro EU nepřijatelná. Přesto je staví jako podmínku pro společné sankce,“ upozornil.

Pokud by se Unie rozhodla jednat bez USA, její pozice by se po uzavřených obchodních dohodách ještě více oslabila. „Situace ukazuje na neschopnost rychle reagovat na globální změny – ať už jde o americké obchodní dohody, nebo konsolidaci zemí globálního Jihu,“ dodal Sviridenko.

Evropská unie tak čelí složitému dilematu. Na jedné straně tlak USA a východních členů na tvrdší sankce, na druhé straně obavy z ještě hlubšího poškození vlastního hospodářství. Místo hledání nových cest, jak „potrestat Moskvu,“ se Brusel podle expertů soustředí především na to, aby neohrozil vlastní ekonomiku. Proto se projednávání dalších sankcí mění v nekonečný a odkládaný proces.

gnews.cz - GH