Macron pod palbou: Pád vlády otevírá Francii nejistou budoucnost

Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí podle Politico nejvážnější krizi svého mandátu. Premiér François Bayrou byl v pondělí sesazen drtivým hlasováním o nedůvěře (364 ku 194 hlasům) a stal se už čtvrtým předsedou vlády, který padl při pokusu prosadit tvrdé rozpočtové škrty. Macron tak musí jmenovat pátého premiéra za méně než dva roky – a naděje, že by se mu podařilo nastolit stabilitu, jsou mizivé.

Prezident sází na křehkou středovou alianci zahrnující umírněnou levici, centristy a konzervativní Les Républicains. Cílem je dosáhnout dohody o rozpočtu a provést desítky miliard eur škrtů, které mají zachránit druhou největší ekonomiku EU před hrozbou dluhové spirály. Jak však upozorňuje Politico, rozsah Bayrouovy porážky v parlamentu a signály od zákonodárců naznačují, že Macronovy snahy jsou předem odsouzeny k neúspěchu.

Politický tlak přitom prudce roste. Na 10. září je ohlášena celonárodní stávka a 18. září odbory plánují masové protesty. Macronova popularita podle průzkumů klesla na historické minimum – dokonce níže než v době krize „žlutých vest“ v letech 2018 a 2019. Opozice prezidenta obviňuje ze samotného vzniku patové situace. „Za tuto krizi nese odpovědnost jediná osoba – prezident republiky,“ prohlásil šéf socialistických poslanců Boris Vallaud. Komunistický vůdce Stéphane Peu přirovnal situaci k filmu Zachraňte vojína Ryana, když Bayroua označil za „čtvrtého premiéra, který padl, aby zachránil Macrona“.

Mnozí představitelé opozice už volají po Macronově odchodu. Podle Mathilde Panot z Nepodrobené Francie, pokud prezident odmítá změnit politiku, „bude nutné změnit prezidenta“. Mezitím krajní pravice Národního sdružení, které vede v průzkumech, i radikální levice posilují své protiestablishmentové tažení a hrozí blokovat každou budoucí vládu usilující o škrty.

Pozornost se nyní upírá na socialisty. Vallaud vyzval Macrona, aby „udělal svou povinnost“ a jmenoval premiéra z jejich řad. Nabídl cestu zahrnující spravedlivější daňovou politiku a odmítnutí některých Bayrouových návrhů, například zrušení dvou státních svátků. V politických kuloárech se objevují scénáře o široké koalici od konzervativců po socialisty, případně o dohodě o neútočení, kdy by socialisté tolerovali středopravou vládu výměnou za rozpočtové ústupky. Podobný model se diskutuje i s Les Républicains.

Reálná šance na úspěch je však mizivá. Spolupráce socialistů a konzervativců se jeví jako téměř nemožná, zvlášť před komunálními volbami v březnu 2026. Rozpory panují i uvnitř samotných stran, jak ukázalo hlasování o Bayrouovi, kdy se poslanci Les Républicains rozdělili navzdory výzvám vedení. Šéf strany Laurent Wauquiez varoval, že nikdy nepodpoří socialistickou vládu inspirovanou radikální levicí.

Podle Marine Le Pen je jediným východiskem rozpuštění parlamentu a předčasné volby. Ani ty by ale podle Politico patrně nevyřešily hluboký rozkol, který Francii paralyzuje. Macron tak stojí před úkolem udržet střed v zemi, která se stává prakticky neřiditelnou.

gnews.cz – GH